Novinky a plány

V tomto úvodníku bych vás, milí čtenáři, rád seznámil se dvěma novinkami, které se týkají těchto stránek, a také bych chtěl nastínit nějaké plány ohledně budoucnosti. První novinkou je to, že jsme s dalšími bratry založili spolek Soli Deo Gloria, který by měl nadále zastřešovat veškerou mou činnost na těchto stránkách a další věci, které budou s tímto webem spojené.

Možná si kladete otázku, k čemu je potřeba spolek – odpověď má více rovin. Jednak je to z osobního důvodu, protože pro mě samotného je bezpečnější, když mám někoho dalšího po boku. Bůh nás učí své moudrosti i v těchto věcech, protože říká, že „plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční“ (Př 15,22). Některé konkrétní plány zmíním ještě později, nyní jenom k vysvětlení spolku – jedním z mých plánů, který jsem naznačil v minulém čísle časopisu, je vydávání knih a spolek je jednou z možností, jak tohoto cíle dosáhnout.

V tomto směru jsou pro mě určitou inspirací mimo jiné doby minulé (druhá polovina devatenáctého století a potom první republika), kdy byla spolková činnost v naší zemi velmi rozšířená. Existovalo mnoho křesťanských spolků, které dělaly nejrůznější věci a třeba také vydávaly knihy nebo časopisy (Betanie, Křesťanský spolek mladíků, Květy, Hlasy ze Siona). Dokonce celé denominace fungovaly na bázi spolků, např. Svobodná církev reformovaná, později přejmenovaná na Jednotu českobratrskou (dnes pokračuje jako Církev bratrská, i když ovoce reformovaných kořenů už příliš vidět není).

Další věcí, která souvisí se založením spolku, je skutečnost, že dary poskytnuté na podporu spolku si mohou dárci odepsat z daní, jako každé jiné dary věnované neziskovým organizacím.

S tím souvisí druhá novinka, o níž chci napsat – je to nové číslo účtu. Dosud jsem stránky spravoval jako soukromá osoba a pokud jste stránky podpořili finančně, byl to dar, který směřoval na můj účet. Nyní už je na stránkách uveden jenom účet spolku, aby všechny příspěvky směřovaly tam.

A jak je to s těmi plány? Král Šalomoun napsal, že „člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí“ (Př 19,21). Modlíme se za to, aby naše plány byly v souladu s těmi Božími. I v příštím roce chci pokračovat v psaní každodenních krátkých zamyšlení z Božího slova, v příštím roce to bude na texty z Janova evangelia. A protože zamyšlení z loňského roku z knihy Žalmů zatím patří k nejhojněji navštěvovaným na webu Soli Deo Gloria, rád bych tato zamyšlení jednak připravil pro tisk a také postupně namluvil a udělal z nich takové „minutky“, kratičká audio-zamyšlení. Pokud se to osvědčí, pokračoval bych v dalším roce knihou Přísloví.

Co se týče publikace knih, chtěl bych mít do jara připravenou knihu „Boží ruka v událostech kolem nás“, výklad proroctví Abakuka s aplikací do současného dění. Kromě toho se chci zaměřit na odkrývání našeho českého a moravského duchovního dědictví. Máme velmi bohatou historii, zvlášť co se týče duchovních věcí. Nicméně je zakryta silným nánosem, takže většina Čechů, včetně křesťanů, vůbec netuší, jaké poklady naše historie skrývá. Ještě v době národního obrození bylo v naší zemi pár lidí, kteří se o tuto část naší historie intenzivně zajímali, ale události minulého století, především druhá světová válka a po ní čtyřicet let komunistické vlády znamenaly naprostý útlum zájmu o křesťanskou historii. A pokud dnes najdeme nějakého křesťana, který se zajímá o historii, často ví spíš o anglických puritánech, než o jejich současnících ze zemí tehdejší Koruny české.

Proto chci i nadále publikovat kázání Mistra Jana Husa převedená do současné češtiny, a z Boží milosti připravit k tisku některá drobnější Husova díla, případně další věci Husových současníků i pokračovatelů.

Ale nejde o to, dělat nějaké velké věci. Prorok Jeremjáš dostal slovo od Hospodina pro svého písaře Báruka (Jr 45,1–5), který kvůli bolesti vzlykal do zemdlení a ze samých starostí nemohl nalézt odpočinutí. Bůh mu řekl: „Toto praví Hospodin: Hle, bořím, co jsem vybudoval, vyvracím, co jsem zasadil, celou tuto zemi! A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci? Neusiluj.“ Nebyl čas stavět, byl čas bořit, nebyl čas kameny sbírat, byl čas kameny rozhazovat, jak řekl král Šalomoun v Kazateli 3,1–8. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem má svůj čas.“ Proto se musíme modlit, abychom rozpoznali časy, abychom jednali v moudrosti před Boží tváří, abychom nebyli pošetilí nebo naivní nebo se nesnažili dělat velké věci, když Bůh boří.

Jde o to povzbuzovat Boží lid Božím slovem, budovat ho ve víře, zachovat víru navzdory všem tlakům, které přicházejí, den za dnem se učit chodit s Bohem a žít v závislosti na něm samotném a na jeho milosti. To je a zůstává smyslem těchto stránek, to patří k cílům nově založeného spolku. To je cílem i tohoto internetového časopisu. Bude-li Bůh chtít, bude mít jednoho dne také svou tištěnou podobu, ale zatím to není na pořadu dne.

Také v tomto čísle jsou texty našich předchůdců ve víře, další část výkladu modlitby Páně od Aloise Adlofa (1861–1927), kázání Jana Karafiáta (1846–1929), svérázného reformovaného faráře, který je známý nikoliv pro svou víru a pro svá kázání, ale jako autor Broučků, kázání českého mučedníka Jana Husa (1370–1415), další článek, který se týká našeho svědomí, tentokrát od anglikánského biskupa Johna Charlese Ryla (1816–1900), jednoho z velkých evangelikálních sloupů v této církvi a nakonec článek Tobiase Riemenschneidera, jednoho z autorů Frankfurtské deklarace, v němž vysvětluje, proč je tato deklarace potřebná.

Modlím se za to, aby vám, milí čtenáři, i toto číslo časopisu Soli Deo Gloria posloužilo k povzbuzení ve víře, pomohlo vám následovat Pána Ježíše Krista na jeho úzké cestě, každý den nést kříž a radovat se z přehojné milosti, kterou nás Bůh zahrnuje v Pánu Ježíši Kristu.