16. října 1555

Biskupové Hugh Latimer a Nicholas Ridley byli upáleni na hranici za zdmi Balliol College v Oxfordu. Do země byl zaražen pevný kůl, u jehož paty byly vysoko naskládány otepi dříví. Oba muži byli připoutáni ke kůlu jediným řetězem uvázaným kolem jejich pasů.

Starší muž byl Hugh Latimer, biskup z Worcesteru, jeden z nejvlivnějších kazatelů své doby, a druhý Nicolas Ridley, londýnský biskup, uznávaný jako jeden z nejlepších teologů v Anglii. V uplynulých letech, během nedlouhé vlády krále Eduarda VI. (nar. 1537, vládl v letech 1547–1553), se významně podíleli na prosazování reformace v anglikánské církvi a odluky této církve od Říma. Největší podíl na této práci měl ovšem Thomas Cranmer, který byl na stejném místě jako tito dva upálen o čtyři měsíce později, a který byl nucen sledovat jejich popravu z nedaleké věže, na kterou byl ze žaláře vyveden. 

Kolem jejich nohou bylo přineseno a naskládáno další dřevo. Pak bylo zapáleno. Ridley hořel nesmírně pomalu a velmi trpěl: jeho švagr dal na hranici více troudu, aby urychlil jeho smrt, ale to způsobilo, že hořela jen spodní část hranice. Když se dřevo rozhořelo a plameny začaly stoupat, biskup Latimer povzbuzoval svého společníka:

„Buďte dobré mysli, mistře Ridley, a zahrajte si na muže! Z boží milosti dnes v Anglii zapálíme takovou svíci, která, jak věřím, nikdy nezhasne.“

Stovky lidí v davu přihlížejícím upálení těchto biskupů hlasitě plakaly.

Místo jejich popravy dnes označuje malý kamenný kříž zasazený do země na Broad Street, zatímco nedaleko v St. Giles stojí impozantní Památník mučedníků, postavený o 300 let později na památku těchto dvou mužů a Thomase Cranmera, arcibiskupa z Canterbury.