Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. (Gn 17,6)
Bůh je ve svém zaslíbení Abrahamovi velmi konkrétní. Zaslibuje mu množství potomků, dokonce to, že ho učiní praotcem pronárodů. To je něco, na co nestačí jeden lidský život. To přesahuje hranice generací. Proto je tady naprosto nezbytná víra. Abraham nemohl udělat nic jiného, než věřit Bohu, spolehnout se na jeho slovo. A skutečně z něj vzešly mnohé národy. Vzejdou z tebe králové. Z Izmaela vzejdou knížata, z Izáka vzejdou králové. Králové vzešli jak z Ezaua, tak z Jákoba. A kromě krále Saula to byla především Davidova královská linie, která vzešla z Abrahama, a nakonec Pán sám – Král králů a Pán pánů! Bůh dává své zaslíbení a na nás je, abychom se na ně ve víře spolehli.
Před námi je verš, který je návodem na řešení problémů současné církve. List Titovi je zhutnělá, koncentrovaná teologie, která se projevuje v praxi církve i jednotlivců. A verš, který je před námi, je přesně takový. Kromě toho tento verš odpovídá na problémy, s nimiž se potýká současná křesťanská církev – a to nejenom u nás, ale i všude jinde ve světě.
Zaprvé, Bůh přikázal Mojžíšovi, aby vyrobil bronzového hada – byl Hospodinovým zabezpečením – a duchovní hodnotu toho jsme už zmínili. Zadruhé, Mojžíšovi bylo přikázáno, aby upevnil bronzového hada na kůl. Tak byl lék shůry veřejně vystaven, aby každý z Izraele na něj mohl pohledět a být uzdraven. Zatřetí, Hospodinův slib zněl, že „když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.“ (Nu 21,8). Tímto zde Bůh nejen naznačil prostředek, kterým bude vykonáno spasení hříšníků, ale také způsob, kterým hříšník získá zájem o spasení, totiž, odhlédnutím od sebe a pohledem víry na shůry pomazaný objekt, na Pána Ježíše Krista. Jak to bylo požehnané - bronzový had byl „vyvýšen“, aby ti, kdo byli příliš slabí, než aby se ke kůlu doplazili, a pravděpodobně příliš daleko na to, aby pozvedli své hlasy v pokorné prosbě, mohli pozvednout své oči v prosté víře v Boží zaslíbení a být uzdraveni.
Potřebujeme dobře vědět, co znamená Kristův kříž, co znamená ukřižování, potřebujeme si znovu zopakovat evangelium – potřebujeme se stále sytit evangeliem, protože evangelium je Boží mocí ke spasení pro každého, kdo věří (Ř 1,16). Je to důvod, proč jsme se dneska sešli, a proto otevřeme Boží slovo v Janově evangeliu a budeme číst příběh o ukřižování (J 19,17-42). Jan napsal své evangelium proto, abyste „věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu“ (J 20,31).
Když přemýšlím nad tím, jak většina lidského pokolení znevažuje Boží dobrotu, nemohu než souhlasit s tím, kdo prohlásil, že největší zázrak na světě je Boží trpělivost a štědrost vůči nevděčnému světu. Kdyby nepřítel dobyl jedno z královských měst, nebude ho král zásobovat, ale město oblehne a udělá vše, aby nepřátele vyhladověl. Ale veliký Bůh, který by mohl mrknutím oka zničit všechny své nepřátele, je snáší a denně je udržuje při životě. Proto nám mohl přikázat, abychom žehnali těm, kdo nás proklínají, protože sám prokazuje dobro zlým a nevděčným.
Měla jsem rozkošné léto s maminkou. A nyní mám to potěšení veliké, které mi tak dlouho bylo odpíráno, že ji smím mít u nás. Arnošt se zachoval velmi srdečně v této záležitosti, a Jakub uspořádal všecky její záležitosti vezdejší takovým způsobem, že jí nic jiného nezbývá než nás milovat a dát se milovat od nás. Je to líbezná podívaná vidět ji, obklopenou svými drahými miláčky, jak jim vypravuje onu starou rozkošnou zvěst tolikrát mně už vypravovanou a jak jim Boha, nebe i Krista jako požehnanou skutečnost předvádí před jejich dětskou mysl.
Kniha přírody má tři strany: nebe, zemi a moře. Nebe je tou první a nejslavnější stránkou a pomocí ní jsme schopni vidět krásu oněch druhých dvou. Každá kniha, jež by neměla prvního listu, by byla velmi nedokonalá a zvláště tato slavná Kniha přírody. Vždyť její první strana jednající o Slunci, Měsíci a hvězdách, nám skýtá světlo na celou knihu. Právě ona první strana je klíčem, bez něhož by další Písmo bylo temné a nečitelné. Člověk, který kráčí přímo a chce zkoumat oblohu tím, že začíná číst o stvoření a obírá se studiem hvězd, počíná si správným způsobem.
