Vzhledem k významu zbožných manželství jako základu církve a společnosti je náš text krajně důležitý. Jeho souvislost s předcházejícím kontextem spočívá v tom, že bratrská láska (13,1) musí začínat v rodině, mezi křesťanskými manželi. Aby se biblicky milovali, musí se manželé a manželky chránit sexuální nevěry.
Pavel napsal Titovi, a skrze tento dopis také všem sborům na Krétě a díky rozhodnutí Ducha svatého také všem církvím ve všech dobách a na všech místech, že Kristův služebník má mluvit, napomínat i přesvědčovat se vším důrazem. Slovo, které je v originále, bychom mohli asi nejlépe přeložit „se vší autoritou“.
Apoštol tu má na mysli všechnu tu plnost, která je v evangeliu. To je to nejlepší, co má Pán Bůh na světě pro lidi. To abych i já okoušel! Ale tu slyším, že musím mít k tomu vnitřní zrak (KRAL oči mysli) a že tyto oči mysli musejí být osvícené, jestliže to mám vystihnout a okoušet.
Je třeba, abychom se učili rozlišovat mezi tím, co uctívání – a s ním spojená chvála a dobrořečení – je a co není. Je to opravdu důležité, protože i modlitba může být mrtvá, prázdná, dokonce Bohu odporná – a to přes to, že bude obsahovat hezká a dokonce pravdivá slova.
Pán Ježíš poukazuje na Lotovu ženu proto, aby ukázal na tragédii života, který nebere vážně Boží slovo a nebojí se Božího soudu. Tady nejsou nějaké zjevné hříchy – jenom malé ohlédnutí se zpátky. Taková malá neposlušnost Božímu Slovu. Ignorování Božího slova a zatvrzelost vůči Bohu.
Ó, znovuzrozená duše, která se třeseš úzkostí, neboť jsi ještě nespatřila čistou tvář svého Milovaného, neboť se ještě nemůžeš mít plné potěšení z majestátu jeho úřadů a z nádhery jeho osoby. Ale buď plně oživena bohatstvím jeho milosti a drahocenností jeho krve, které jsou již ve tvém vlastnictví a přitahují tvou pozornost k němu.
Dr. Meic Pearse je profesorem od roku 2004 profesorem na Houghton College v New Yorku, USA. Předtím učil církevní dějiny na London Bible College ve Velké Británii. V této své přednášce se skvělým způsobem vyrovnává s tímto téměř neprobádaným obdobím dějin církve. Meic se věnuje např. tématům křesťané v Sovětském svazu nebo církev v době nacismu. Pro nás středoevropany jsou získané poznatky o to cennější.
OBSAH:
Začátky náboženského pluralismu v ruském impériu.
Nábožensko-nacionalistická rivalita a úpadek turecké moci
Drazí v Kristu, před památkou Páně se podíváme na jeden verš z 12. kapitoly knihy Exodus, který se týká toho, co bylo přikázáno, ke slavnosti nekvašených chlebů. Pro kontext toho co, bylo přikázáno, přečtu Exodus 12,15-20 a potom si ukážeme, jak Pán Ježíš naplnil to, co se přikazuje v 15. verši.
Protože je rozšířeno šest bludů, jimiž by mnozí mohli být svedeni, dal jsem zapsat svaté Písmo na stěnu v Betlémské kapli, aby se jich lidé vyvarovali: první je blud o stvoření, druhý o víře, třetí o odpuštění hříchů, čtvrtý o poslušnosti, pátý o kletbě, šestý o svatokupectví.
V minulém článku o očkování jsem se zamýšlel nad tím, jaký by měl být přístup křesťana k očkování proti Covid-19. Od napsání toho článku uplynul měsíc a z reakcí některých křesťanů i z toho, co můžeme vidět v médiích, je stále zjevnější, že přinejmenším někteří lidé by z očkování chtěli udělat morální téma. Situace se v tomto směru příliš neliší od loňského léta, kdy se někteří lidé snažili udělat morální téma z nošení, resp. nenošení roušky.
Před námi jeden z nejkrásnějších příběhů v celé knize. Je to příběh Josefa. Není to vůbec jednoduchý příběh, ale je to příběh, který nejvíce v celé knize Genesis ukazuje na Pána Ježíše Krista. Josef už bude hlavní postavou až do konce knihy Genesis.
Mám rád legrační a přitom často hluboce pravdivé postřehy o lidské povaze z kreslených vtipů v sérii Peanuts. „Miluju lidstvo!“ křičí Linus. „Co nemůžu vystát, jsou lidi!“ Kdyby to nebyl Linus, mohl bych to být já. Nebo vy. Když slyšíme kázání o „lásce“, všichni máme sklon si říkat: „Amen, bratře! Jen kaž! Moje žena potřebuje takovéhle kázání jako sůl! Taky moje děti to potřebujou slyšet! Pane, pomoz jim, aby na to dávali pozor! Co, já? Já jsem v podstatě laskavý člověk.
