• Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2Tm 3,16)

Modlitba se stává velmi snadnou, když jsou naše touhy pevně zakotveny v Božích zaslíbeních. Jak by nás mohl ten, který nám dal své slovo, odmítnout? Ten, který sám je neměnnou pravdou, se nemůže snížit ke lži, ten, který je navěky věrný, se nemůže ponížit k tomu, aby selhal. Bůh musí žehnat svému Synu – zavázal se k tomu svou smlouvou. Duch nás vede k tomu, abychom se modlili za příchod Krista a jeho království – a přesně to Bůh ustanovil, že udělá.

Dobrý den. Pokoj vám a milost. Dneska společně začneme opět studovat knihu Genesis. Minule jsme si zopakovali prvních jedenáct kapitol této knihy, ukázali jsme si nejdůležitější události, viděli jsme, jaký Bůh se nám dává poznat hned v prvních kapitolách Bible. Připomněli jsme si také velké zbožné postavy prvních kapitol knihy Genesis – Ábela, který přinesl Bohu lepší oběť než jeho bratr Kain.

Elizabeth Prentissová

Měla jsem rušný den před sebou; dohlédnout na obyčejné pečení sobotní a přípravu nedělního oběda, dohlédnout na úlohy svých dítek a vyzkoušet je, připravit jim čisté šaty a opravit celý košík jejich punčoch. Má mysl byla nějak rozptýlena těmito starostmi a těžko jsem pokračovala ve svých pracích pro své pohnutí ráno. Ale naučila jsem se aspoň čelit a bojovat proti takové roztržitosti, místo abych utíkala z bojiště, jak jsem činívala. Má víra v modlitby, mé útočiště v nich, stává se čím dále tím více základem mého života, a věřím s jedním mužem lepším a moudřejším, než jsem sama, že pouze modlitby stojí mezi mojí duší a nejlepšími dary Božími; jinými slovy, že mohu dostat a obdržím vše, za co žádám.

J. C. Ryle

O jednoduchosti v kázání bych měl být schopen svým čtenářům něco málo říci především díky svým zkušenostem. Má služba začala před 45 lety na jedné venkovské farnosti, kde jsem strávil podstatnou část své služby tím, že jsem kázal zemědělcům a jiným pracovníkům. Moc dobře znám onu velkou obtíž, kterou je udržení pozornosti těchto posluchačů a ujištění se, že všemu dobře rozumí. Po stránce jazyka a formy kázání bych mnohem radši kázal pro Oxford nebo Cambridge, pro spolky prvotřídních právníků nebo pro komory parlamentu než pro zemědělsky orientované shromáždění v parném letním odpoledni. Slyšel jsem o zemědělci, který si užívá neděli více než ostatní dny v týdnu a na otázku proč, odpověděl: „Protože si pohodlně sedím v kostelní lavici, dám si nohy nahoru, vypnu hlavu a hezky si zdřímnu.“ Někteří mí mladší přátelé ve službě mohou být jednoho dne také povoláni kázat do obdobného shromáždění a byl bych velmi rád, kdyby mohli využít mých poznatků.

Nejzásadnější charakteristika člověka je to, co uctívá. To, co uctíváme, ukazuje, kde budeme trávit celou věčnost. V skutečnosti, být křesťanem znamená, uctívat Boha, nejen zde na světě, ale v nebi na věky! Ve skutečnosti, člověk nemůže uctívat Boha v nebi, když ho neuctívá během svého pozemského života.