Dr. Liz Evansová, bývalá lékařka NHS (britská Národní zdravotní služba) a spoluzakladatelka UK Medical Freedom Alliance (UKMFA), přednesla kritickou analýzu společenských, lékařských a církevních reakcí na pandemii covid-19, přičemž se zaměřila na porušení etických zásad a selhání církve při dodržování křesťanských principů. Níže je uveden podrobný souhrn jejích klíčových bodů, které jsou tematicky uspořádány:
Celá země se od základů hroutí. Podpalubí Titaniku nezadržitelně zaplavuje voda, ale na horní palubě dál hraje hudba a vesele se tančí. Lidé si naivně myslí, že když to ještě chvíli vydrží, všechno se vrátí do starých kolejí a svět bude zase takový, jaký byl. Nebude. Jako křesťané nesmíme být naivní, ale musíme být realisté, vidět, co se děje a správně to ve světle Božího slova pojmenovat. Bůh soudí zemi. Soudí ji kvůli bezbožnosti, která vládne a rozmáhá se. Za to musí patřit Bohu naše chvála, i když jsme součástí této hroutící se stavby.
Efezským 4,32 se objevuje na konci dlouhé řady napomenutí pro církev. Zní: „Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“ Pamatujte, že toto je napsáno církvi. Ať už tedy svět vypadá jakkoli, církev by měla tento verš ztělesňovat a odlišovat se od chování světa. Přinejmenším bychom měli být k sobě navzájem laskaví.
Soudit druhé je přivlastňování si výsady Boha, který je Soudcem celého světa. Je to usednutí na jeho soudnou stolici a převzetí jeho práce, jako byste řekli: „V této věci budu Bohem já.“ Pokud je ten, kdo si přisvojuje Kristovu funkci, aby se stal univerzálním vládcem a hlavou církve, nazýván antikristem, pak si dokážete představit, co dělá ten, kdo se (byť jen v jednom bodě) staví na místo Boha.
Tento v mnoha ohledech kontroverzní puritán byl skutečně Božím nástrojem. Neměl formální teologické vzdělání, studoval sám nebo s pomocí soukromých učitelů. Navzdory chartrnému zdraví a trvalým bolestem, které ho sužovaly celý dospělý život, se stal anglikánským duchovním a ve 26 letech začal sloužit v Kidderminsteru, kde byl až do roku 1661 – s pětiletou přestávkou v letech 1642–1647, kdy byl během občanské války kaplanem v parlamentním vojsku.
Musí nám naše nedostatky a slabosti bránit v účinné službě? A jak bychom měli smýšlet o ostatních členech církve, kteří mají zjevné, omezující nedostatky?
James Alexander Stewart zažíval jako evangelista obrovský úspěch. Ve věku 20 let byl tak vyhledávaný, že kázal čtyřikrát nebo pětkrát denně. Svůj čas také vyplňoval evangelizací na ulicích a v domácnostech. To bylo pro mladého muže příliš, aby to zvládl sám. Stewart k tomu řekl ...
Náš milostivý Spasitel nás chce přivést k poznání nebeských věcí. Proto mluví v podobenství o svatbě tělesné, aby přivedl náš rozum ke svatbě duchovní. Takže raduje-li se kdo, že je zván na svatbu tělesnou, o to víc se má radovat, že je zván na svatbu duchovní; bál-li by se kdo, aby nebyl vyhnán ze svatby tělesné, aby se daleko více bál, aby nebyl vyvržen od svatby věčné, a k tomu spoutaný vyvržen ven do temnoty. Takto chtěl Spasitel učit své učedníky i nás, proto mluvil v podobenství, jak říká evangelium: „A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: ‚S královstvím Božím je to tak …‘“
Pro nás učinil všechno a všechno nám dal. Nejenže stvořil tuto zemi a dal ji nám, ale dal nám svůj obraz, do kterého nás stvořil. A když jsme padli, dal nám i to nejdražší: dal nám svého Syna. Abychom nezůstali ve svém pádu, poslal ho, aby se stal naším Spasitelem za cenu potupné smrti a utrpení. Vydal ho za nás za všechny. Toho, který hřích nepoznal, „učinil hříchem kvůli nám, abychom se v něm stali Boží spravedlností“ (2K 5,21).
Novoroční číslo sedmého ročníku našeho časopisu vám přináší pár článků na povzbuzení, krátký portrét anglického puritána Richarda Baxtera, jehož drobné dílko jsme právě vydali (a na ukázku jednu kapitolu z této publikace). Nechybí samozřejmě ani další souhrn příspěvku z podzimní konference organizace Health and Truth, která se věnovala reakci církve na covid, tentokrát od lékařky Liz Evansové.
Slyšeli jste někdy argument, který použil starý dobrý křesťan proti nevěřícímu lékaři? Lékař řekl, že duše neexistuje, a zeptal se: „Viděl jste někdy duši?“ „Ne,“ odpověděl křesťan. „Slyšel jste někdy duši?“ „Ne.“ „Cítil jste někdy vůni duše?“ „Ne.“ „Ochutnal jste někdy duši?“ „Ne.“ Ucítil jste někdy duši?“ „Ano,“ odpověděl muž, „cítím, že ji v sobě mám.“ „No,“ řekl lékař, „čtyři smysly proti jednomu, máte na své straně jen jeden.“ „Dobře,“ řekl křesťan, „viděl jste někdy bolest?“ „Ne.“ „Slyšel jste někdy bolest?“ „Ne.“ „Cítil jste někdy vůni bolesti?“ „Ne.“ „Ochutnal jste někdy bolest?“ „Ne.“ „Pocítil jste někdy bolest?“ „Ano.“ „A to podle mě stačí k dokázání, že bolest existuje, ne?“ „Ano.“
Odpočinek! Jak lahodné pomyšlení pro mnoho unavených pracantů! Odpočinek! Mnozí tě pronásledují jako přízrak – a málokdo tě nakonec najde, protože ačkoli láska k odpočinutí je velká, láska k zisku je větší. „Nemohl bych rozšířit své podnikání – zvětšit svůj sklad nebo mít druhé podnikání v jiné ulici? Je pravda, že moje podnikání je již dost velké; můj čas a síly jsou již značně vytížené; ale pak bych rychleji zbohatl a brzy bych mohl odpočívat!“ Tak často mluví obchodníci.
Nicki Gaylard „vážně zvažuje“ podání žaloby na ministerstvo školství poté, co dívky z 9. třídy – včetně její 14leté dcery – byly vystaveny vysoce nevhodnému a explicitnímu sexuálnímu obsahu. Během této prezentace přednášející zmínili praktiky včetně zoofilie a řekli dívkám, aby „to ale nehledaly na Googlu“. Prezentace také obsahovala odkazy na lidi, kteří mají sex se sourozenci, přičemž přednášející používali termíny „sesterská láska“ a „bratrská láska“.
