Modlitba a spokojenost
Hojnost trápení
Posledně jsem se ptal, zda se modlíš, protože modlitba je jedním z nejlepších prostředků k získání štěstí a spokojenosti.
Žijeme ve světě, kde je trápení hojnost. Tak tomu bylo vždycky od vstupu hříchu do světa. Hřích se nikdy nevyskytuje, aniž by nezpůsoboval trápení. A dokud nebude hřích ze světa vymýcen, je marné se domnívat, že lze trápení uniknout.
Není pochyb o tom, že někteří musejí ve svém životě pít z většího kalichu hořkosti než jiní. A jen málo lidí žije dlouho bez trápení nebo starostí jednoho či jiného druhu. Naše těla, naše majetky, naše rodiny, naše děti, naše vztahy, naši zaměstnanci, naši přátelé, naši sousedé, naše světská zaměstnání, všechny tyto záležitosti jsou zdrojem starostí. Nemoci, úmrtí, ztráty, zklamání, odloučení, oddělení, nevděčnost, pomluvy, to všechno jsou obvyklé věci. Nemůžeme svým životem projít bez nich. Jednoho či onoho dne nás dostihnou. Čím větší jsou naše city, tím hlubší je naše utrpení, a čím víc milujeme, tím víc musíme plakat.
Odpověď na trápení
A co je nejlepším prostředkem veselí ve světě, jako je tento? Jak máme projít tímto slzavým údolím s co nejmenší bolestí? Neznám lepší prostředek než zvyk pravidelně předstupovat před Boha a všechno mu v modlitbě předkládat.
To je jasná rada, kterou dává Bible jak ve Starém, tak v Novém zákoně. Co říká žalmista? „Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat.“ (Ž 50,15). „Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.“ (Ž 55,23)“ Co říká apoštol Pavel? „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Fp 4,6-7) Co říká apoštol Jakub? „Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí!“ (Jk 5,13).
To činili všichni svatí v průběhu celých dějin, které máme zaznamenané v Písmu. To udělal Jákob, když se bál svého bratra Ezaua. To udělal Mojžíš, když ho lidé na poušti chtěli kamenovat. To udělal Jozue, když byl Izrael poražen ajskými muži. To udělal David, když byl v nebezpečí v Keíle. To udělal Chizkiáš, když obdržel dopis od Sancheríba. To udělala církev, když Petra vsadili do vězení. To udělal Pavel, když byl uvržen do nejzabezpečenější cely ve Filipech.
Naším přítelem je Ježíš
Jediný způsob, jak být skutečně šťastný ve světě, jako je tento, je neustále vkládat všechny své starosti na Boha. Právě snaha nést své vlastní břímě je tím, co tak často způsobuje, že jsou věřící smutní. Když řeknou o svých těžkostech Bohu, on je uschopní, aby je nesli tak lehce jako Samson vrata Gázy. Když se rozhodnou, že si je nechají pro sebe, jednoho dne zjistí, že i luční koník je pro ně břemenem.
Je zde přítel, který stále čeká, aby nám pomohl, pokud mu naše trápení odhalíme. Přítel, který se slitovával nad chudými, nemocnými a ztrápenými, když byl na zemi – přítel, který zná srdce člověka, neboť žil po třicet tři let jako člověk mezi námi – přítel, který umí plakat s plakajícími, neboť byl mužem plným bolesti a dobře znal zármutek – přítel, který je schopen nám pomoci, neboť neexistuje pozemská nemoc, kterou by nemohl vyléčit. Tím přítelem je Ježíš Kristus. Štěstí docílíme tím, že mu budeme stále otevírat svá srdce. Kéž bychom byli všichni jako ten chudý křesťan, který, když mu vyhrožovali a trestali ho, odpověděl jen toto: „Musím to říct Pánu.“
Ježíš může učinit ty, kteří mu důvěřují a volají k němu, šťastnými, ať jsou jejich vnější okolnosti jakékoliv. Může jim dát pokoj srdce ve vězení, spokojenost uprostřed chudoby, útěchu uprostřed bolestné ztráty, radost na pokraji smrti. V něm je plnost s mocí pro všechny jeho věřící údy – plnost, která je připravena vylít se na každého, kdo bude v modlitbě žádat. Kéž by lidé pochopili, že štěstí nezávisí na vnějších okolnostech, ale na stavu srdce.
Výsledky modlitby
Modlitba nám může odlehčit kříže i nadmíru těžké. Může přivést na naši stranu Toho, kdo nám pomůže je nést. Modlitba nám může otevřít dveře, když se na naší cestě objevila překážka. Může přivést Toho, kdo řekne: „To je ta cesta, jdi tudy.“ Modlitba může vpustit paprsek naděje, když se naše pozemské výhledy zdají temné. Může přivést Toho, kdo řekne: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“ Modlitba nám může získat úlevu, když ti, které milujeme nejvíce, odejdou a svět nám připadá prázdný. Může přivést Toho, kdo vyplní tu mezeru v našich srdcích sebou samým a vlnám v nás řekne: „Zmlkni a utiš se.“ Kéž by lidé nebyli jako Hagar v poušti, zaslepení, že by neviděli pramen živé vody ve své blízkosti.
Chci, abys byl šťastný. Vím, že ti nemohu položit užitečnější otázku, než je tato: „Modlíš se?“
Přeložila Julie Petrecká.
Z knihy „Povolání k modlitbě“
1. Modlitba je nezbytná ke spáse člověka
2. Zvyk modlit se je znakem opravdového křesťana
3. Modlitba – nejzanedbávanější povinnost
4. Modlitba je zdrojem velikého povzbuzení
5. Svědomitost v modlitbě: Tajemství svatosti
9. Doporučení pro svaté - celou knihu je možné zakoupit zde.
Přidat komentář