Povoláni ke svobodě

• Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. (Ga 5,13)

Tu svobodu nám vydobyl Kristus (Ga 5,1). A nejenom, že jsme byli vysvobozeni, byli jsme ke svobodě povoláni. Ježíš Kristus za nás svou obětí na kříži zaplatil cenu a vykoupil nás z otroctví. Naším pánem už není ďábel, jehož jsme všichni vědomě nebo ještě více nevědomě poslouchali, ale máme nového Pána, který za nás zaplatil. Byli jsme otroci hříchu, byli jsme pod soudem Adamova pádu.

Hřích zásadním a  radikálním způsobem odděluje člověka od Boha. Člověk už nemůže mít s Bohem vztah, protože je padlé stvoření. V dosahu jeho jednání jenom zlo. Dokonce, i když chce dělat dobro, je schopen činit jenom zlo. To je důsledek Adamova pádu, díky němuž se každý člověk rodí mrtvý v hříchu. To znamená, že není schopen mít vztah s Bohem a z toho důvodu ani není schopen dělat to, co je skutečně dobré. Je schopen dělat jen to, co je dobré v jeho vlastních očích, což se někdy může zdánlivě krýt s tím, co je dobré v Božích očích, ale protože to vychází z hříšného srdce, nemůže to Bůh přijmout jako skutečně dobré. Proto je napsáno, že přirozený člověk, nevěřící, není schopen žádného dobrého skutku (Tt 1,16). Hříšný člověk je v zajetí, v otroctví hříchu. Potřebuje vysvobodit, vykoupit z hříchu a jeho otroctví. A to není možné žádnou obětí zvířat, není možné zaplatit tak vysokou cenu, nemohl to udělat zákon nařízení a předpisů, protože nic z toho nemůže změnit lidské srdce, změnit motivaci lidského srdce. To může udělat jenom Bůh sám svým nadpřirozeným zákrokem, znovuzrozením.

Ale Bůh je spravedlivý a jaká by to byla spravedlnost, kdyby řekl: „Co bylo, bylo, zapomeňme, smažme to, udělejme tlustou čáru, všechno je OK …“ To nejde. Hřích je na prvním místě vzpourou proti Bohu. I ten nejmenší hřích je proviněním se proti svatému Bohu a proti jeho dokonalé spravedlnosti. Bůh musí hřích potrestat. A to udělal, když poslal svého Syna, aby za hřích zaplatil. Boží syn na kříži Golgoty zaplatil za všechny hříchy všech vyvolených. Zaplatil cenu, která byla dostatečná, úplná a dokonalá. Cenou za hřích je smrt. Boží spravedlnost může uspokojit jenom přiměřená oběť a tou je věčná, druhá smrt hříšníka. Proto se Kristus stal člověkem – dokonalý nekonečný a věčný Boží syn na sebe vzal lidské tělo a podstoupil smrt, a to smrt na kříži. Bůh jeho smrt přijal jako přiměřenou, přijatelnou a naprosto dostatečnou oběť. Je to zástupná oběť, protože je přinesená v zastoupení za hříchy všech jeho vyvolených. Tato oběť dokonale uspokojila Boží spravedlnost, a touto obětí Boží syn vykoupil svůj lid z jeho hříchů. Touto obětí jsme zachráněni – ospravedlněni, posvěceni, oslaveni.

Tato oběť byla zaplacena jednou provždy a Duch svatý ji aplikuje do životů těch hříšníků, které Bůh před stvořením světa vyvolil, aby byli svatí bez poskvrny před jeho tváří. Skrze své Slovo, skrze kázání evangelia tyto hříšníky povolává, mění jejich srdce, naplňuje je vírou a láskou, vykupuje je z moci hříchu a uvádí je do svobody Božích dětí. Proto nám říká, že jsme byli koupeni za cenu, že už nepatříme sami sobě. Nejsme ovšem koupeni jako otroci, nýbrž vykoupeni jako synové, za které bylo zaplaceno, aby mohli být znovu svobodní. Byli jsme předurčeni k tomu, abychom přijali podobu Božího syna a jako takoví jsme povoláni ke svobodě. Právě tak jako Boží syn, Pán Ježíš Kristus, byl, je a bude vždycky svobodný, i my jsme povoláni ke stejné svobodě.

Byli jsme vysvobozeni z moci ďábla, už nemusíme sloužit hříchu, ale dostali jsme moc přemáhat hřích skrze víru, už nejsme spoutáni strachem ze smrti, protože skrze víru v Pána Ježíše Krista jsme přešli ze smrti do života. Už nejsme služebníky lidí, nemusíme dělat věci kvůli tomu, co si o nás budou myslet nebo jak nás budou přijímat, ale jsme služebníky Božími a sloužíme Bohu z lásky, která je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého.

Za to vše patří Bohu naše chvála a naše vděčnost. Nezbývá nám než žasnout nad nádherou Božího díla vykoupení a radovat se ze svobody, do které nás Pán ze své milosti povolal.