Vylití Ducha svatého skrze Ježíše Krista

Vylití Ducha svatého skrze Ježíše Krista

2. 9. 2022
  • Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele. (Tt 3,6)

Než se pustíme do vlastního textu, chtěl bych, abyste si všimli dvou věcí – jednak je to skutečnost, že před sebou máme jeden z mnoha trojičních textů, které se nacházejí v Písmu. Bůh Otec na nás vylil svého Ducha skrze svého Syna, Ježíše Krista. V jednom verši nacházíme všechny tři osoby Boží trojice. Bůh nás zachránil skrze Ducha, kterého na nás vylil skrze Syna. Duch je tím, kdo působí v životech jednotlivců, Syn je ten, který zprostředkoval toto dílo Ducha, když za nás zaplatil na kříži Golgoty a Otec je tím, kdo to vše jako architekt organizuje a řídí.

Ale kromě toho, že zde vidíme při práci celou Boží trojici, nemůžeme si nevšimnout také další souvislosti – ve čtvrtém verši je to Bůh sám, kdo je označen jako náš Spasitel. V šestém verši je stejným způsobem označen Pán Ježíš Kristus. On je náš Spasitel. To velmi dobře ukazuje na to, kdo je Pán Ježíš Kristus. Už jsme to viděli v závěru druhé kapitoly, kde jsme četli o Boží milosti, která nás vychovává k tomu, abychom očekávali blažené splnění naděje a:

  • … příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. (Tt 2,13)

Nečekáme příchod dvou osob, ale čekáme příchod Ježíše Krista, velikého Boha a našeho Spasitele. Boží slovo je v tomto ohledu velmi jasné a nenechává nás na pochybách o tom, kdo Pán Ježíš Kristus je. A každý křesťan s radostí vyznává o Pánu Ježíši totéž, co vyznal nevěřící Tomáš: „Můj Pán, můj Bůh.“ Jakékoliv jiné vyznání, které by zmenšovalo slávu a božství Pána Ježíše Krista, není křesťanské, ale antikristovské, nevede ke spasení, ale vede k zatracení.

Náš dnešní text nás vede k detailům Božího díla v životě křesťanů, k vysvětlení toho, co jsme četli v pátém verši o znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Duch svatý byl na nás vylit, jsme jím ospravedlněni a je závdavkem našeho dědictví, naší slávy, do které budeme v den příchodu Pána Ježíše Krista proměněni. Šestý verš je vysvětlením předchozích dvou. Na začátku třetí kapitoly Pavel mluví o tom, že jsme se v ničem nelišili od nevěřícího světa, ve kterém žijeme. Ve třetím verši je jedno z velkých Pavlových prohlášení o lidské hříšnosti a mezi uvedené hříšníky zahrnuje i sebe.

  • Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. (Tt 3,3)

I my jsme byli takoví … Ten text není příliš lichotivý, ale o to více je pravdivý. Přesně ukazuje, jaké je lidské srdce, jak je zkažené, hříšné, zbloudilé a neposlušné. Ukazuje nám, jak jsme na tom před Bohem špatně – otroci hříchu, kteří jsou hodni opovržení. Boží slovo popisuje hříšného člověka jako vzbouřence proti Bohu, jako piráta, který se narodil jako pirát, který vyrostl na pirátské lodi, který žije jako pirát. Každý hříšník není rovnou kapitánem takové lodi, může být na takové lodi jenom obyčejným a neškodným kuchařem, ne rovnou zlodějem a vrahem, ale i kuchař na pirátské lodi je pirát a společně s ostatními piráty bude sdílet jejich úděl. Boží slovo říká, že všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy (Ř 3,23). Není rozdílu! Všichni zhřešili. A Pavel zjevně v našem textu zahrnuje mezi hříšníky. Písmo mluví jasně:

  • Mzdou hříchu je smrt. (Ř 6,23)

Ale zjevila se Boží dobrota, Bůh nás zachránil ze svého smilování. Nezachránil nás kvůli tomu, co dobré jsme udělali, nebo proto, jak dobře jsme na pirátské lodi vařili – zachránil nás proto, že je dobrý a slitovává se nad hříšníky. Zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovuzrodili k novému životu. Toto obmytí je dílem Ducha svatého.

Člověk tak, jak je, nemůže spatřit Boží království. Musí se nejprve narodit z Ducha, aby mohl vstoupit před Boží tvář. Srdce vzbouřence, kamenné srdce, se musí změnit. Není jiná možnost, jak se dostat k Bohu, jak se zalíbit Bohu, jak dojít přízně u Boha, než je znovuzrození. Ale toto znovuzrození, obnovení je cele dílem Božím, je pouze a jenom dílem jeho milosti! Co s tím? Vkrádá se otázka, kterou položil učenec Nikodém, když v noci navštívil Pána Ježíše – Jak se člověk může narodit znovu? Jak může člověk změnit své srdce? Odpověď je stejná, jako dostal Nikodém od Ježíše. Vyvýšit Syna člověka, Ježíše Krista, uvěřit v něj, činit pokání, litovat své nevěry v Krista a spolehnout se výhradně na jeho dílo kříže. Ježíš řekl Nikodémovi ten známý verš, který je klíčem:

  • Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)

Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista! Kristus je Spasitel. Duch svatý je třetí osobou Boží trojice a působí změnu srdce hříšníka – ze srdce kamenného dělá srdce masité, měkké, poslušné, z nevěřícího srdce dělá věřící, ze srdce, které bylo vzbouřené proti Bohu, dělá srdce, které miluje Boha. To se děje skrze víru v Ježíše Krista. Proto Písmo volá každého člověka k pokání a k víře, proto Pavel se Sílasem odpověděli žalářníkovi ve Filipech na jeho otázku, co má dělat, aby byl spasen: „Věř v Pána Ježíše Krista!“

I vy věřte v Pána Ježíše Krista. Slyšeli jste evangelium a znáte toto evangelium o zástupné smrti a slavném vzkříšení Pána Ježíše Krista. Bylo rozhlášeno všemu stvoření pod nebem a skrze toto evangelium Bůh přitahuje všechny, které předurčil ke spasení. Duch svatý byl vylit jako znamení dokonaného díla Pána Ježíše Krista, jako ohlášení nového věku, věku milosti a těm, které Bůh vyvolil, nyní Ducha svatý skrze zvěstované evangelium otevírá srdce a přivádí je ke spasení. Bohaté vylití Ducha souvisí s plností evangelia, s jeho dokonáním, odhalením, s jeho vyhlášením. Vylití Ducha bylo zaslíbeno proroky.

  • Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. (Iz 44,3)

  • I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. (Jl 3,1)

K naplnění těchto proroctví došlo v den letnic, kdy vyvýšený Pán Ježíš přijal Ducha od svého Otce a seslal ho na zem, na své vyvolené, aby měnil jejich životy. Pavel možná svými slovy odkazuje na tuto historickou událost, ale myslím, že ještě mnohem více poukazuje na zkušenost každého křesťana, na dílu Ducha svatého v životech jednotlivců. Duch svatý byl vylit do srdce každého, kdo uvěřil v Pána Ježíše Krista. Dokonce už ona skutečnost, že člověk uvěřil v Pána Ježíše, je dílem Ducha svatého. A když Duch změní srdce člověka, je do srdce nového křesťana vylita také Boží láska, Boží moc, ujištění o Boží přítomnosti, víra v Boží slovo, spolehnutí se na zaslíbení, která Bůh dává, touha poslouchat Boha a sloužit mu, obdarování ke službě svatým a k budování Kristovy církve. Duchem svatým jsme zapečetěni pro den vykoupení. Křesťan jako jednotlivec se stal chrámem Ducha svatého, Bůh Duch svatý přebývá v každém, kdo je v Kristu. Bůh sám se rozhodl, že bude přebývat uprostřed svého lidu a skrze Ducha svatého to udělal. Díky Duchu svatému jsme spojeni s Kristem a máme přístup před Boží tvář, dokořán je nám otevřen přístup do Boží přítomnosti. Tímto Duchem jsme také spojeni s ostatními křesťany a jsme příbytek Boží, kde Bůh přebývá ve své slávě. To je, co to znamená, že na nás bohatě vylil svého Ducha.

Všimněte si toho slova bohatě. Někdy si stěžujeme, že vidíme málo Božího působení ve svých životech, že málo zakoušíme Boží přítomnost, že jsme slabí ve službě, že padáme v posvěcení, že jsme málo obdarovaní atd. Ale Bůh na nás bohatě vylil Ducha svatého. Bůh není troškař. Bůh na nás nešetří, nešidí své milované, ale zahrnuje je v hojnosti vším potřebným ke zbožnému životu a ke službě. Boží slovo říká, že jsme pokřtěni Duchem – všichni, každý křesťan – a jsme tímto Duchem také napájeni (1K 12,13). A tímto Duchem jsme naplňováni skrze Ježíše Krista. Duch přišel, aby vydal svědectví o Kristu, aby ukázal na něj, aby použil evangelium jako chleba, kterým nasytí hladové Boží děti a uvedl je tak do veškeré pravdy a oslavil Krista.

To nás vede zase zpátky ke Kristu. Chcete žít v plnosti Ducha? Chcete zakoušet jeho moc? Chcete růst v pravdě a v milosti? Musíte jít ke Kristu. Musíte spěchat k tomu, který byl ukřižován místo vás, na něhož Bůh vylil svůj hněv kvůli vašemu hříchu a který – protože byl svatý a sám se hříchu nikdy nedopustil – vstal slavně z mrtvých. Věřte v Ježíše Krista, spolehněte se na něj a budete den za dnem stále více naplňováni Duchem svatým, budete zakoušet bohatství jeho plnosti a budete uváděni do veškeré pravdy. Proste Krista, aby se vám dával poznávat ještě víc a ve větší slávě a aby vás znovu a znovu napájel svým Duchem svatým.

Přidat komentář