Milováni až do konce

Doba čtení: 2 minuty
29. 9. 2023
Charles Spurgeon

Může zavrhnout na čas, ale ne navždy. Žena může na několik dní odložit své šperky, ale nezapomene na ně a neodhodí je na hnojiště. Pánovi se nepodobá, aby zavrhl ty, které miluje, neboť „miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.“ Někteří o tom mluví tak, jako bychom byli tu v milosti, tu mimo ni, jako bychom byli jako králíci, kteří přebíhají do své nory a zase z ní vybíhají; ale ve skutečnosti tomu tak není. Pánova láska je mnohem vážnější a trvalejší záležitost než tato.

Čeho se nedostává, nelze spočítat. (Kaz 1,15)

Doba čtení: 3 minuty
26. 9. 2023
George Mylne

Jak prostá je pravda zde vyslovená, a přece jak hluboká! Mluví se tu o zraněných srdcích, o vyhaslých nadějích, o ztrátách, zkouškách a trápeních, někdy lehčích, jindy těžších, ale ve všech je pravda stále stejná. Oblíbená květina uvadá a usychá, památeční dárek se ztratil, drahý člen rodiny zemřel. Jak často to trhá srdce a vždycky to bolí, když člověk přepočítá své poklady a zjistí, že mu nějaký chybí!

Spát s jedním okem otevřeným

Doba čtení: 5 minut
Charles Spurgeon
Aby člověk prošel tímto světem, musí se rozhlížet kolem sebe, a dokonce spát s jedním okem otevřeným, protože je tu mnoho návnad na ryby, mnoho sítí na ptáky a mnoho pastí na lidi. Dokud jsou lišky tak rozšířené, nesmíme být husami. Mezi lidmi, které znám, je v této věci velký rozdíl: mnozí vidí jedním okem víc než jiní dvěma, a mnozí mají krásné oči a nevidí ani ťuk. Ne všechny hlavy jsou schránkou na rozum.

Kristus, hlava těla

Doba čtení: 4 minuty
Clifford Pond

V Písmu je Kristus jako hlava spojen s církví, která je jeho tělem (Ef 1,22–23; 4,15–16; Ko 1,18). Musíme si uvědomit, že církev není pouhý klub vedený podle dávno stanovených pravidel. Církev má právo na toto jméno pouze tehdy, pokud existuje živé duchovní spojení s živým Pánem, jako mají naše těla živé spojení s našimi hlavami. Totéž nás učí i Pánův obraz spojení mezi vinným kmenem a jeho ratolestmi (J 15,1–8).

Když se evangelikální církev stává sektou

Doba čtení: 1 minuta
Stephen Rees

Jeden autor shrnuje třetí význam slova „sekta“ takto: „Skupina nebo hnutí (často náboženského charakteru), které vyžaduje, aby se jeho stoupenci zcela podřídili jeho vůdcům/učitelům, a která používá manipulativní techniky k přesvědčování a ovládání svých členů.“

Jaké jsou znaky církve, která se stává sektou? Uvedu jich šest. Nemusí se vyskytovat všechny dohromady. Když však uvidíte, že se některá z těchto tendencí rozvíjí, je jasné, že daná církev směřuje k sektářství.