1. Tesalonickým
Výklad prvního listu do Tesaloniky z roku 2016 z Biblické církve Praha. Byla to kniha, se kterou nově založený sbor vstupoval do své existence.
Izák tam vybudoval oltář a vzýval Hospodinovo jméno. Postavil tam také svůj stan a jeho služebníci tam vyhloubili studni. (Gn 26,25)
Bůh se zjevil Izákovi, a co udělal Izák? Izák vybudoval Hospodinu oltář a vzýval Hospodinovo jméno. Abraham neustále stavěl oltáře. Izák byl položen na oltář. Teprve nyní Izák sám staví oltář a vzývá Hospodinovo jméno, oslavuje Pána. To neznamená, že do té doby nebyl věřící – svou víru prokázal mnoha způsoby a v mnoha věcech. Přesto teprve nyní dělá to, co pravidelně dělal jeho otec – buduje oltář a vzývá Pána. Přesně to máme udělat i my. Už tady nemáme kamenné oltáře, na které bychom pokládali oběti zvířat a spalovali je jako libou vůni pro Hospodina. Bůh po nás chce úplně jinou oběť – a tou jsme my sami. Máme sami sebe přinášet jako oběť živou, svatou a Bohu milou. To je naše pravá bohoslužba.
Výklad prvního listu do Tesaloniky z roku 2016 z Biblické církve Praha. Byla to kniha, se kterou nově založený sbor vstupoval do své existence.
Země je domovem utrpení.
Obkličují nás oddíly zármutku.
Proudí slzy.
Těžce vzdycháme.
Čelo je rozryté vráskami péče a starostí.
Smrt od nás odtrhla milovaného přítele.
Do naší blízkosti pronikla nemoc.
Domov je opuštěný.
U stolu jsou prázdná místa.
Pohlédneme na pravici a je tu problém, na levici – a stále nové potíže se mračí nad obzorem.
Ale nebe je široké moře blaženosti bez nejmenší vlnky.
Všechny slzy jsou setřeny.
Tvoje oči uzří krále v jeho kráse. (Iz 33,17)
Uvažuj o svém požehnaném Vykupiteli, který sedí na svém velkém bílém trůnu a je obklopen nebeskou slávou. Podívej se na Krále v jeho kráse! Je to pohled na oslaveného Spasitele, kvůli němuž je pro věřícího nebe nebem.
Snaž se tedy očima víry spatřit Pána Ježíše v celé jeho nesrovnatelné kráse a dokonalosti. Přemýšlej o:
jeho slavném charakteru,
jeho nekonečném milosrdenství,
jeho nesrovnatelné blahosklonnosti,
Nemilujte svět! Proč?
1. Protože kdo ho získá, ztratí svou duši.
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Mt 16,25)
2. Protože přátelství se světem je nepřátelství s Bohem.
Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. (Jk 4,4)
3. Protože svět nepoznal Krista.
Dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. (Mt 1,21)
Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. (Žd 13,14)
Na zemi jsme cizinci a poutníci. Tento svět není naším domovem. Jdeme pustinou s tváří obrácenou k Siónu – směřujeme do nebeského města!
Naše cesta je neschůdná, ale Spasitel nás podpírá. Procházíme pustinou, ale víra nás povzbuzuje pohledem na slavné odpočinutí v Otcově domě, v sídle požehnání.