Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. (Gn 7,7)
Noe věřil Bohu a byl ospravedlněn z milosti skrze víru. Jako jediný z celého pokolení, které tehdy na zemi žilo, věřil Bohu. Proto s ním Bůh sdílel informace o svém soudu, který postihne celou zemi. V této víře se Noe ukryl na místo, které mu Bůh určil, do archy, kterou vybudoval vlastníma rukama. Tohle je něco, co ukazuje na lidství Pána Ježíše Krista – on měl být a byl jedním z nás. Měl být z lidského pokolení. Byl přirozeným pokračováním lidského rodu. A přesto byl mnohem víc než jenom člověkem – byl a je Božím Synem, který byl detailně popsán v mnoha proroctvích, který byl zaslíben ode dne pádu. Pouze v něm je úkryt pro hříšného člověka, k němu a do něj musí člověk utéci, aby se zachránil před Božím hněvem.
Pavel přikázal Titovi, aby jednal jinak než mnozí mluvkové na Krétě, kteří sice měli mnoho řečí, ale žili tak, že se nelíbili Bohu – dokonce je o nich napsáno, že jsou Bohu odporní (Tt 1,16) a o jiných, že je třeba jim zavřít ústa (Tt 1,10). Na rozdíl od nich má Titus učit to, co odpovídá zdravému učení (Tt 2,1), což se naprosto zjevně projeví na jednání různých skupin lidí v církvi.
Náš spravedlivý Vykupitel – zní snad takový titul čtenáři podivně? Je toto přídavné jméno neobvyklé v takovémto spojení? Veliké většině z nás pravděpodobně znějí daleko domáčtěji takové výrazy jako „náš milovaný Vykupitel“ a „náš laskavý Vykupitel“ nebo dokonce „náš mocný Vykupitel.“
Všechno toto jsou zvláštní znaky naší doby. Vyzývám každého čestného a pozorného člověka, aby je popřel. Tyto trendy vedou k tomu, že útoky falešného učení budou mnohem nebezpečnější a bude stále důležitější říkat otevřeně: „Nenechte se unášet závanem kdejakého učení!“
Na samotném počátku, když ještě tento ohromný vesmír spočíval v Boží mysli jako nenarozené lesy pod čepičkou žaludu, dávno předtím, než se zvuk rozezněl pustinou, než hory vystoupily vzhůru, dlouho předtím, než světlo zaplavilo oblohu, Bůh miloval své vyvolené.
Ať ve vás Slovo Kristovo bohatě přebývá se vší moudrostí; učte a napomínejte se navzájem žalmy a hymny a duchovními písněmi, s milostí zpívajíce v srdci vašemu Pánu. (Ko 3,16 KRAL).
Pokoj vám a milost, milé sestry, milí bratři, milí přátelé. Pán nás opět přivedl na toto místo, abychom Ho společně uctívali, abychom Ho chválili, hledali Ho a ptali se na Jeho vůli pro své životy. To je také důvod, proč mimo jiné otevíráme Boží slovo a chceme slyšet Boží hlas. Je to úžasná výsada, že kdykoliv otevíráme Bibli, tak můžeme slyšet přesně to, co nám Bůh chce říct.
