Abrahamova závěť (Gn 25,1-18)
Jaroslav Kernal
Přes všechny své pády Abraham vždy znovu povstal ve víře a dále následoval svého Boha a Bůh se k němu znovu přiznal a znovu ho zahrnul svým požehnáním.
Izák tam vybudoval oltář a vzýval Hospodinovo jméno. Postavil tam také svůj stan a jeho služebníci tam vyhloubili studni. (Gn 26,25)
Bůh se zjevil Izákovi, a co udělal Izák? Izák vybudoval Hospodinu oltář a vzýval Hospodinovo jméno. Abraham neustále stavěl oltáře. Izák byl položen na oltář. Teprve nyní Izák sám staví oltář a vzývá Hospodinovo jméno, oslavuje Pána. To neznamená, že do té doby nebyl věřící – svou víru prokázal mnoha způsoby a v mnoha věcech. Přesto teprve nyní dělá to, co pravidelně dělal jeho otec – buduje oltář a vzývá Pána. Přesně to máme udělat i my. Už tady nemáme kamenné oltáře, na které bychom pokládali oběti zvířat a spalovali je jako libou vůni pro Hospodina. Bůh po nás chce úplně jinou oběť – a tou jsme my sami. Máme sami sebe přinášet jako oběť živou, svatou a Bohu milou. To je naše pravá bohoslužba.
Přes všechny své pády Abraham vždy znovu povstal ve víře a dále následoval svého Boha a Bůh se k němu znovu přiznal a znovu ho zahrnul svým požehnáním.
Od té doby, co první dvojice lidí v dějinách upadla do hříchu, je pro každého člověka tou nejdůležitější otázkou, na kterou potřebuje najít odpověď, otázka: „Jak mohu já, jakožto hříšník, obstát před Bohem?“ Bůh stanovil jako trest za náš hřích tělesnou a duchovní smrt.
Titus nebyl úplně nejmladší, ale o to více měl být vzorem pro mladší muže. V čem měl být vzorem? V tom, jak dobře vypadat nebo v tom, jak si užívat života? Měl být atraktivní pro mladší muže tím, že bude dělat nějaké bláznivé věci, nechá si narůst dlouhé dredy, udělat piercing nebo tetování po celém těle?
„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův“ (Iz 55,8).
Mnohými z nás otřese, odpadne-li církevní vůdce. Naposledy šlo o Joshuu Harrise (pozn. red.: Joshua Harris na konci července veřejně oznámil, že se rozvedl a že už není křesťanem). Uznávaná kniha Paula Trippa „Dangerous Calling“ (Nebezpečné povolání) varuje pastory a studenty seminářů před dvojím životem, který může vést k duchovnímu ztroskotání. Avšak tři z pěti mužů, jejichž doporučení se objevuje na zadní straně obalu knihy, ve své službě v průběhu několika posledních let selhali.
Kánon je uzavřený, ke zjevení už není co dodat. Bůh nedává nové zjevení, ale oprašuje to staré. Když na něj zapomeneme a zastrčíme ho na zaprášenou půdu svých vzpomínek, přinese ho zpátky, opráší ho a vyčistí ho jako starý obraz, ale nemaluje ten obraz znovu.