Charles Spurgeon

Mnoho lidí nemá zájem o věčné věci. Více se starají o své kočky a psy než o své duše. Je velkým milosrdenstvím, když jsme přivedeni k zamyšlení nad sebou samými a nad tím, jak to máme s Bohem a s věčným světem. Často je to znamením, že se k nám blíží spása. Ze své přirozenosti nemáme rádi úzkost, kterou v nás vyvolávají duchovní starosti, a snažíme se, jako lenoši, znovu usnout. To je velká pošetilost, neboť je to nebezpečné pohrávat si s tím, když je smrt tak blízko a soud tak jistý.

Alois Adlof

Slovo kříže je ve skutečnosti zvěst o kříži, kázání o ukřižovaném Synu Božím. Je to zvěst o onom ponížení Syna Božího až k smrti, a to k smrti na kříži; o tom, co touto smrtí bylo vykonáno: o smíření s Bohem, odpuštění hříchů, vykoupení, ospravedlnění, spasení a Božím synovství. Význam Kristova kříže se nám zde předkládá jako něco, za čím stojí sám Bůh, v čem se projevuje jeho moc a síla a v čem se soustřeďuje veškerá láska k padlému lidskému pokolení i k hříchem porušenému a rozvrácenému vesmíru. Slovo kříže je jádrem a vrcholem evangelia.

Jaroslav Kernal

To je strohý popis událostí z Golgoty. Lidé v Janově době dobře znali ukřižování. Věděli, co to obnáší. Nikdo nepotřeboval dlouhé výklady. A konec konců nejde o samotný akt ukřižování. Ježíšova smrt má mnohem více duchovní než fyzický význam. Ježíš se stal hříchem místo nás. V našem textu Jan prostě konstatuje, že ho ukřižovali. Stačí mu jenom tři slova: „Tam ho ukřižovali.“ 

Charles H. Spurgeon

Podivná volba Mojžíše; ale o kolik podivnější je volba toho, který je prorokem podobným Mojžíšovi a větším než on. Náš Pán, který je krásný jako lilie, uzavřel manželský svazek s těmi, kteří se přiznávají, že jsou zkažení a poskvrnění hříchem. Je to zázrak pro anděly, že Ježíšova láska směřuje k ubohým, ztraceným a vinným lidem!

John Angel James

Vidíte, v čem spočívala vada tohoto mladého muže? Neměl víru, která přemáhá svět. Chtěl spojit dvě naprosto neslučitelné věci: lásku k Bohu a lásku k penězům. Chtěl sloužit dvěma pánům: Bohu a mamonu. Ze všech falešných bohů je nejčastěji navštěvována svatyně mamonu. Právě z tohoto modlářského chrámu vede nejširší a nejvíce vyšlapaná cesta do bezedné propasti.

Bylo by to smutné, kdybychom byli odsouzeni žít v tomto ubohém světě navěky. Kdo z nás by si přál prožít na vlastní kůži legendární osud věčného Žida, nebo dokonce kněze Jana? Kdo by chtěl bloudit mezi lidmi po dva tisíce let? Kdyby Nejvyšší řekl: „Žijte zde navěky,“ bylo by to spíše prokletí než požehnání. Dozrát a být odnesen domů jako snop obilí v čas sklizně, není snad taková věc správná a spravedlivá? Pracovat po celý požehnaný den a pak při západu slunce jít domů a přijmout mzdu milosti – je na tom snad něco temného a ponurého? Bůh vám odpusť, že jste si to kdy mysleli! Jste-li Božím dítětem, vybízím vás, abyste se tomuto odchodu domů podívali do očí, aby se vaše myšlení změnilo a neviděli jste v něm již temnotu a strach, ale skutečné nebe naděje a slávy.