Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu. (Gn 17,7)
Bůh jedná. On je všemohoucí Bůh, on jedná podle svého rozhodnutí. Abraham a jeho potomci, s nimiž je tato smlouva také uzavírána, jsou pasivní součástí této smlouvy. Ne že by se jich to netýkalo, ne že by to pro ně nic neznamenalo, ale oni nejsou těmi, kdo tuto smlouvu uzavírá – to dělá Bůh sám. Všimněte si slov, která Bůh používá – kromě onoho prohlášení „Já jsem“, je tady „staneš se“, „tvoje jméno bude“, „určil jsem tě“, „rozplodím tě“, „dávám ti“ – tady není žádné místo pro lidskou svévoli. Tady je Bůh, který jedná, Bůh, který zaslibuje a který své sliby také splní – Bůh všemohoucí, El Šaddaj. Bůh se nám dává poznat. Bůh chce, abychom ho poznávali a proto k nám promlouvá.
Pastor Dr. James Young z Germantown ve státě Tennesee je zkušeným kazatelem již přes třicet let své bohaté pastýřské služby. V Kázání na hoře nám ukazuje, jaké jsou zákony Božího království, jehož občanem se stává každý věřící křesťan. Podrobněji se zabývá tématy blahoslavenství, soli a světla, naplněním Zákona, principu dávání a odpouštění, zlatého pravidla aj. Místy až burácející projev tohoto kazatele přivede k zamyšlení snad každého posluchače.
Jaroslav Goll byl významným českým historikem přelomu 19. a 20. století. Jeho žák, historik a politik, Kamil Krofta, připravil k sedmdesátým narozeninám svého učitele v r. 1916 do tisku soubor jeho tří drobnějších prací:
I. Petr Chelčický a jeho učení
II. Jednota bratrská v XV. století
III. Nové spisy o valdenských
Modlitbami, duchovními zpěvy a zbožným rozjímáním strávili nešťastníci poslední chvíle svého života. Večer před popravou, jež byla určena na pondělí 21. června, byli odsouzenci uvěznění na hradě přivezeni na radnici staroměstskou, a časně z rána dopraveni tam i ti, kdo byli chováni na radnici novoměstské.
Se slovem církev se dnes můžete setkat v různých významech. V tom nejširším slova smyslu, v jakém se toto slovo používá v češtině, jde o nějaké náboženské uskupení. Pro mnoho křesťanů slovo církev znamená denominaci – tedy skupinu církví, které mají nějaké věci společné. Málokdo se ale ptá, jak definuje církev Písmo. Co je to tedy církev?
A kdyby to všichni věděli, jak by se k němu hrnuli! Ale oni to nevědí a proto se jim pranic nedivím. Ale mám s nimi soucit. Vždyť vím, co chudáci mají, a vím, co nemají. To jsem také míval, v čem se oni kochají, a je to div, ba pravý div, že se dnes v tom nekochám. Já tomu ani sám nerozumím. Když jdu takhle po ulici a dívám se a myslím – tu ten si toho hledí a ten toho a já toho, ten nevěří, ten nevěří, a je chytrý, je učený, a má snad mnohem jemnější vzdělání než já – člověku jde hlava kolem. Proč nevěří? A jak se to stalo, že já věřím?
