Muž světa (Gn 36,1-43)
Jaroslav Kernal
Náš pohled se dnes zaměří na Ezaua – muže, který byl prosáknut světem. Vrátíme se zpátky k událostem z Ezauova života a podíváme se na charakter tohoto muže. Duch svatý nám dává Ezaua jako negativní příklad.
Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. (Gn 22,9)
Je to velmi strohý popis podobný tomu, co čteme v evangeliích o ukřižování Pána Ježíše Krista. Žádné velké detaily tu nejsou. Nic o tom, jak kladivo římského vojáka buší do hřebů a proniká masem Pánových rukou a nohou. To jenom naše fantazie takhle pracuje. Bůh naopak takové věci zakrývá. Během toho nejhoršího Pánova utrpení na kříži se celá scéna na tři hodiny zahalila do tmy. To bylo zjevné znamení od Boha. Kdo měl oči k vidění, viděl a uvěřil. Jako římský setník, který vyznal, že ten ukřižovaný muž musel být Boží syn (Mk 15,39). Pán Ježíš byl ve svém lidství položen na dřevo kříže jako zápalná oběť. Otec sám přinesl tuto oběť! Otec dal svého syna, aby byl obětí smíření za naše hříchy.
Náš pohled se dnes zaměří na Ezaua – muže, který byl prosáknut světem. Vrátíme se zpátky k událostem z Ezauova života a podíváme se na charakter tohoto muže. Duch svatý nám dává Ezaua jako negativní příklad.
Autor Listu Židům povzbuzuje své čtenáře, aby vytrvale běželi závod, který mají před sebou (12,1). Potřebovali se trpělivě podrobovat Boží přísné výchově, aby nezmalomyslněli a neodpadli ze závodu. Než toto téma zcela opustí, chce jim (a také nám) ještě ukázat, že neběžíme jako jednotlivci, kteří závodí mezi sebou, ale jako tým.
Kristus dal sebe za nás. Veliký Bůh a náš spasitel Ježíš Kristus dal sám sebe za nás. Poslouchejte! Stvořitel světa, věčný Boží syn, ten, v němž přebývá veškerá plnost i moudrost, ten, který je vzkříšení i život, vtělená pravda a záře Boží slávy, dokonalý obraz nebeského Otce, Pán pánů a Král králů, hlava všech mocností a sil, Divuplný rádce, Božský bohatýr, Vládce pokoje a Otec věčnosti dal sám sebe za nás.
Těm tam na té poušti se zachtělo chleba a masa a teď si jeden každý z nás představ sebe na té své poušti. Nám se chce ještě mnohem víc než chleba a masa. A teď si představte, že se toho dočkáte, že to máte všecko. Co se vám ukazuje? Ono se vám ukazuje, že to nebylo žádné takové štěstí, za které jste to měli. Hojnost veliká a hubenost na duši také!
V tomto popise je uvedeno sedmero věcí. Modlitba je (1) upřímné, (2) rozumné, (3) láskyplné vylití duše před Boha skrze Krista; (4) v síle a s pomocí Ducha svatého; (5) za věci, které Bůh zaslíbil a podle jeho Slova; (6) za dobro církve; (7) s vírou, která se podřizuje Boží vůli.
![]() |
Duben 2021 | Ročník 2 | Číslo 6Pro církev reformovanou a stále se reformující.PDF * * * MOBI * * * EPUB * * * ekniha * * * HTML Vůně KristaStarší a vyzrálí svatí šíří tak příjemnou vůni Krista, že rozhovor s nimi je lahodně osvěžující pro toho, kdo s potěšením slyší o slávě vykupující lásky. V hodině bouře prověřili pevnost kotvy; v den bitvy vyzkoušeli brnění; v žhavém poledni ve vyprahlé zemi se skryli do stínu velké skály; proto mluví o těch věcech a o tom, který pro ně je tím vším. Pokud chceme získat takové perly jako oni, musíme se ponořit do stejných vod. Charles Haddon Spurgeon |