Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. (Gn 22,9)

Je to velmi strohý popis podobný tomu, co čteme v evangeliích o ukřižování Pána Ježíše Krista. Žádné velké detaily tu nejsou. Nic o tom, jak kladivo římského vojáka buší do hřebů a proniká masem Pánových rukou a nohou. To jenom naše fantazie takhle pracuje. Bůh naopak takové věci zakrývá. Během toho nejhoršího Pánova utrpení na kříži se celá scéna na tři hodiny zahalila do tmy. To bylo zjevné znamení od Boha. Kdo měl oči k vidění, viděl a uvěřil. Jako římský setník, který vyznal, že ten ukřižovaný muž musel být Boží syn (Mk 15,39). Pán Ježíš byl ve svém lidství položen na dřevo kříže jako zápalná oběť. Otec sám přinesl tuto oběť! Otec dal svého syna, aby byl obětí smíření za naše hříchy.