Svědectví staroměstských mučedníků
Před popravou českých pánů 21. června 1621
Úryvek z knihy Koruna neuvadlá mučedníků Božích českých.
Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál. (Gn 22,8)
Bůh Abrahamovi řekl, že má obětovat Izáka jako beránka. Svým služebníkům odpověděl ve víře, že se s Izákem vrátí. Co tedy chtěl Abraham říct těmito slovy Izákovi? Byl si Abraham vědom toho, že je potřeba lepší oběti, než byl jeho vlastní syn Izák? Rozuměl tomu, že Izák nemůže být obětí, která snímá hříchy světa? O Abrahamovi čteme, že spatřil Kristův den a zaradoval se (J 8,56). Možná to byla právě tato chvíle, kdy mu Bůh otevřel okno věčnosti a dal mu tu milost pohlédnout do budoucnosti, spatřit Beránka, který snímá hříchy světa a získat tak ujištění, které se týkalo jeho vlastního syna. A přesně o tom je víra, která se spoléhá na to, v co doufá a je si jistá tím, co nevidí (Žd 11,1).
Úryvek z knihy Koruna neuvadlá mučedníků Božích českých.
„Jaké těžkosti Boží láska překonává! Bůh musel překonat své vlastní srdce! Myslíte si, že to pro Něho nic nebylo, poslat svého Syna na smrt? … Když nás přišel povolat, nemusela snad Jeho láska překonat žádné těžkosti? Byli jsme mrtví v přestoupeních a hříších, přesto nás však z veliké lásky, kterou nás miloval, obnovil v hrobě naší zkaženosti: ‚Pane, již zapáchá…‘ – i tehdy Bůh přišel a přemohl nás. Jak smutně Boha provokujeme i po našem povolání! Taková pokušení, že kdyby to bylo možné, vyvolení by byli svedeni. Tak je to se všemi křesťany.
Arnošt vyzval mne, abych šla s ním navštívit jednu z jeho nemocných, jak často činívá, když bývá klidnější hladina naší domácnosti. Cítíme oba, ježto můžeme ze svých prostředků tak málo poskytnout, jako svou výsadu neskrblit službou a laskavými slovy, jak jen možno. Protože pokládala jsem za určité, že půjdeme navštívit nějakou starou chudou ženu, vzala jsem s sebou několik balíčků čaje a cukru, čímž mne Zuzana Greenová hojně vždycky zásobuje, a přibrala jsem láhev své vlastní malinové šťávy, která, jak jsem shledala, nikdy nepřichází nevhod starým lidem.
Přesně před dvěma lety, když se římsko-katolická církev připravovala na volbu svého současného papeže, uveřejnil GTY blog několik článků od Johna MacArthura, které odhalovaly hereze katolické církve. Volba papeže dominovala koloběhu zpráv a veřejných rozprav, a tak jsme chtěli pomoct našim čtenářům pochopit pravou podstatu katolické církve a jejich doktrinálních odlišností. Jak asi tušíte, tato řada článků se setkala s velkým odporem. Překvapivě však většina kritiky nepřišla od katolických apologetiků, ale od evangelikálů.
Před námi je dnes výstup na jeden z nejvyšších vrcholů biblického učení – máme před sebou text, který mluví o veliké Boží lásce. Když mluvíme o Bohu, tak v Božím slově nacházíme tři podobné vrcholy – třikrát máme zapsáno o Bohu, že Bůh je něco – a to něco je podstatné jméno. Minulý týden jsme mluvili o bohatství Božího milosrdenství, o tom, že Bůh je milosrdný. Milosrdenství je Boží vlastnost. Ale v Novém zákoně se třikrát objevuje něco, co jde ještě o krok dál – Bůh je… ne nějaký, ale něco!
Jsem nadšený Evropan. Evropa dala světu úžasné umění, literaturu, architekturu a hudbu. Právě zde se zrodila reformace a vědecká revoluce.
Osobně jsem s radostí navštívil mnoho evropských zemí – Francii, Holandsko, Německo, Španělsko, Polsko a Albánii. Dokonce se snažím naučit se základy polštiny!
A právě proto, že jsem nadšený Evropan, stojím za tím, aby Británie vystoupila z politického projektu, který se nazývá Evropská unie. EU byla pro Británii špatná a i pro zbytek Evropy je čím dál horší.