Tu noc se mu ukázal Hospodin a pravil: „Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku.“ (Gn 26,24)
Bůh obnovuje svou smlouvu s Izákem. Kdyby Bůh neobnovil svou smlouvu s Izákem, nikdy bychom nemohli mluvit o Bohu Abrahama, Izáka a Jákoba. A i když obnovuje svou smlouvu na základě toho, co slíbil Abrahamovi, říká to Izákovi. Říká mu to po smrti Abrahama, říká to přímo jemu, mluví přímo s ním a jedná jenom s ním. Bůh nás už v knize Genesis, v podstatě od samotného začátku, učí, že je osobním Bohem. Bůh je Bohem, který jedná s konkrétním člověkem. Uzavírá svou smlouvu s konkrétní osobou, s konkrétním jedincem. Bůh není paušálním Bohem. Bůh nevyhlásil nějaký paušál, neudělal amnestii, jako to u nás dělá prezident, ale jedná naprosto konkrétně s jednotlivým člověkem. Bůh jedná s vámi a se mnou.
Nedávno jsem měl to potěšení setkat se s vynikajícím mladým člověkem. Ve škole byla o několik let napřed a pohybovala se na takové intelektuální úrovni (alespoň ve vědeckých disciplínách), že jsem si připadal jako ignorant. K tomu se pojila přátelskost a otevřenost ke všemu – dokonce i k mé víře –, která byla přemáhající a podmanivá.
Mladý Jack Bezstarostný promrhal svůj majetek a zůstaly mu jen rozdrbané gatě. Byl přesně tím případem: „Lehce nabyl, lehce pozbyl; rychle získal, rychle utratil.“ Kdo si svůj majetek vydělá, udrží ho lépe než ten, kdo ho zdědí. Jak říká Skot: „Kdo získá výbavu dřív, než dostane rozum, je jejím pánem jen krátce.“ A tak to bylo i s Jackem. Peníze mu proděravěly kapsy.
Jestliže někdo z mocných, kteříž se zdají být křesťany, se ti stane nepřítelem proto, žes mu vytkl hřích, a bude tě pronásledovat, jsi blahoslavený s Janem Křtitelem, ano to není špatná společnost; vždyť ani Jan nebyl zabit pro nějaké pohanství nebo kacířství, ale proto, že káral Herodovo cizoložství.
- Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! (Ž 133,1)
Nemalou část svého života prožil David uprostřed lidu, který byl rozdělený. Ať již před tím, než se stal králem, kdy byl pronásledován Saulem a musel i celou svou rodinu odvést do bezpečí, nebo když se stal králem, ale kraloval jenom nad Judou a v zemi byla občanská válka, nebo v závěru svého života, kdy musel čelit vzpourám svých synů, kteří zemi a lid opět rozdělovali. Proto je jeho volání tak autentické.
Když jeden velký řecký umělec vytvářel sochu pro chrám a pilně opracovával zadní část bohyně, někdo mu řekl: „Tuto část sochy nemusíš dodělávat, protože bude zabudovaná do zdi.“ Ale on odpověděl: „Bohové vidí do zdi.“ Měl správnou představu o tom, co náleží Bohu. Ta část mého náboženství, kterou nikdo nevidí, by měla být stejně dokonalá, jako kdyby na ni měli koukat všichni. V ten den to bude vyhlášeno. Až přijde Kristus, všechno bude oznámeno a zveřejněno před celým vesmírem. Proto dbejte na to, aby to souhlasilo s tím, co je zjevné.
Biskupové Hugh Latimer a Nicholas Ridley byli upáleni na hranici za zdmi Balliol College v Oxfordu. Do země byl zaražen pevný kůl, u jehož paty byly vysoko naskládány otepi dříví. Oba muži byli připoutáni ke kůlu jediným řetězem uvázaným kolem jejich pasů.
