Druhý zlatý kus: Sebepokořování
Jan Hus
Druhý zlatý kus: Kdo strpí jedno zlé slovo kvůli Bohu, ten uctí Pána Boha a prospěje své duši více, než kdyby svůj hřbet zbil tolika metlami, kolik by se jich dalo nařezat v tom největším lese.
Tu noc se mu ukázal Hospodin a pravil: „Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku.“ (Gn 26,24)
Bůh obnovuje svou smlouvu s Izákem. Kdyby Bůh neobnovil svou smlouvu s Izákem, nikdy bychom nemohli mluvit o Bohu Abrahama, Izáka a Jákoba. A i když obnovuje svou smlouvu na základě toho, co slíbil Abrahamovi, říká to Izákovi. Říká mu to po smrti Abrahama, říká to přímo jemu, mluví přímo s ním a jedná jenom s ním. Bůh nás už v knize Genesis, v podstatě od samotného začátku, učí, že je osobním Bohem. Bůh je Bohem, který jedná s konkrétním člověkem. Uzavírá svou smlouvu s konkrétní osobou, s konkrétním jedincem. Bůh není paušálním Bohem. Bůh nevyhlásil nějaký paušál, neudělal amnestii, jako to u nás dělá prezident, ale jedná naprosto konkrétně s jednotlivým člověkem. Bůh jedná s vámi a se mnou.
Druhý zlatý kus: Kdo strpí jedno zlé slovo kvůli Bohu, ten uctí Pána Boha a prospěje své duši více, než kdyby svůj hřbet zbil tolika metlami, kolik by se jich dalo nařezat v tom největším lese.
Kdo z nás někdy nepocítil rozmrzelost? A kdo by nevěděl, co to znamená? Dítě v kolébce, školák při hře, mládí v plné svěžesti, mužství v rozkvětu a zejména stáří - všichni, všichni pocítili rozmrzelost! Má duše, ty to dobře víš! Tvé hříchy, tvá padlá přirozenost, tvé slabosti – to vše tě vystavuje mrzutosti. Jak snadno se rozčiluješ! Jak rychle se dokážeš urazit! Jak rychle na sebe nabaluješ smutky kvůli své přecitlivělosti! Často reptáš nad svým údělem a bouříš se proti svému Stvořiteli.
Je dobré rozjímat o Božích věcech, protože jen přemýšlením o Písmu získáme z Písma skutečnou výživu. Člověk, který poslouchá mnoho kázání, nemusí být nutně dobře poučen o víře. Můžeme přečíst tolik náboženských knih, že přetížíme svůj mozek a ten nemusí být schopen pracovat pod tíhou obrovského množství papíru a tiskařské černi.
Z dnešního textu si ukážeme tři hlavní důvody, které vedly apoštoly k tomu, aby kázali Krista navzdory tomu, že jim to jejich vůdcové zakázali. Především to bylo proto, že Bůh vzkřísil Ježíše. Kristus žije, a proto musíme mluvit o jeho vzkříšení. Druhým důvodem, proč apoštolové kázali Krista, je, že Bůh vyvýšil toho, který byl ukřižován a učinil ho vůdcem a spasitelem. A poslední důvod je, že Bůh ho dal, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
Bůh má veškerou sílu. Tuto sílu nám může poskytnout a zaslíbil nám, že nám ji dodá. Bude pokrmem pro naše duše a uzdravením pro naše srdce; a tak nám dá sílu. Nelze říci, kolik síly může Bůh do člověka vložit. Když přijde Boží síla, lidská slabost už není překážkou.
Všechny události, které se ti přihodí, budou jako kurýři přinášející tajné dopisy jeho lásky, podepsané jeho rukou, a budou ti říkat, co máš dělat. Nic se nebude zdát nevhodné nebo náhodné. Ve všech věcech s ním budeš mít pevné společenství, dokud s ním neprojdeš celým svým životem.