Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků. Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí.“ (Gn 9,12–13)
Znamením této smlouvy se stává duha. Znamení smlouvy je vlastně takovou pečetí, podpisem smlouvy. Zářící duha zrcadlí zářící Boží milost a slitování. Zářící duha je potvrzením Božího rozhodnutí, že už nezahladí zemi potopou. Nevíme, jestli lidé znali duhu i před potopou, ale není to nakonec vůbec podstatné. I kdyby ji znali už dřív – a nemuseli, protože to mohlo na zemi vypadat trochu jinak – teprve nyní se duha stává znamením smlouvy. A znovu si můžeme všimnout, že znamení je spojeno s obsahem smlouvy. Když pršelo a potom přestalo, znamení se pravděpodobně objevilo. S každým deštěm mohli lidé propadnout panice, že znovu přijde to, co tady bylo a země bude znovu zatopena potopou a všechno živé zahyne, ale potom přestalo pršet a objevila se duha a lidé si měli připomenout Boží slib.
Bůh nás nevykoupil jenom pro věčný život s ním, ale ponechal nás vykoupené zde na zemi, abychom tady byli svědectvím o něm, abychom byli světlem a solí země. To se děje, když jsme ve svém charakteru stále podobnější Pánu Ježíši Kristu, když vyhlašujeme dobrou zprávu o spasení z milosti skrze víru a když usilujeme o právo a spravedlnost v tomto světě.
Někteří z vás už jste lovili ryby ve skotských řekách; nahazovali jste tak dlouho, dokud jste nezasekli obrovskou rybu, a když jste ji vylovili, zjistili jste, že už dávno minula hodina večeře, a udivilo vás, že jste si ani nestačili všimnout, že jste hlady už téměř zemdleli. Vaše vzrušení vás udržovalo při životě. Teprve když skončilo, pocítili jste hlad. Právě takto byl Mistr pohlcen záchranou duší, že se sytil pokrmem, o kterém ostatní nevěděli.
Charles Spurgeon
Protože tím jediným, co odlišuje křesťana od ostatních lidí, a jediným podstatným rozlišovacím znakem v novém světě milosti je Kristus, jsme vedeni k tomu, abychom za touto skutečností viděli velké a zcela zásadní učení. V říši milosti jsou věci takové, jaké se zdají být. Kristus je zjevně vším, protože vším také doopravdy je.
