Jan Hus

V tomto textu evangelia je zmínka o věznění svatého Jana, křtitele Kristova, dále se tu mluví o zázracích Pána Ježíše Krista, za třetí o chvále svatého Jana. O věznění říká Písmo: „Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových.“ Věz, že sv. Jan byl ve vězení proto, že káral krále Heroda kvůli cizoložství, jak o tom píše sv. Matouš ve 14. kapitole (v. 3–4): „Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: ‚Není dovoleno, abys ji měl za ženu.‘“ A svatý Marek v šesté kapitole říká (v. 20): „Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.“ Proč?

Jarn Karafiát

NRozumím tomu tak, že nepotřebujete dělat dlouhé studium, abyste řekli: Vždyť to tak není, že všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost. Vy jste optimisté, vy všecko vidíte v nejkrásnějším pořádku, ale takové to není. I my jsme si to tak mysleli. Přirozeně si to každý přináší na svět, že je svět růžový, ale takové to není. Nechtěli jsme po lidech, aby nám jen sloužili, ale chtěli jsme jim posloužit a „krásně“ jsme při tom dopadli! Co pak si to ti lidé nechali líbit, abychom jim krásně posloužili?

Jaroslav Kernal

Bůh se slitoval nad svým lidem a poslal svého Syna, aby zachránil hříšníky, aby dokonal dílo spasení, které bylo připraveno ještě před stvořením světa. A na důkaz završení tohoto díla seslal svého Ducha, v plnosti ho vylil na svůj lid. Z jeho milosti jsme se znovuzrodili a obnoveni Duchem svatým. Ve čtvrtém verši to byla Boží dobrota a Boží láska k lidem, která vedla Boha k tomu, aby nás zachránil, v pátém verši to bylo Boží slitování a v sedmém verši je to milost. Bůh je bohatý v milosrdenství.

Alois Adlof

Slovy „který jsi v nebesích“ naučil nás Spasitel pohlížet též k Bohu bohatému a mocnému, moudrému a silnému. On může všechno; stvořil nebe i zemi, stvořil všechno nebeské vojsko a andělské zástupy, stvořil i mne, své dítko, a svou mocnou pravicí mne vytrhl ze zahynutí – může naplnit každou mou prosbu, poněvadž jeho vůle je všemohoucí. Jaká útěcha v tomto pro mne spočívá! Otec můj je mocný, zachrání mne, učiní, co dobrého vidí. Jako se dítko cítí v bezpečí v náručí otcově, protože důvěřuje otcově síle i jeho věhlasu, i já se cítím bezpečně v ruce Boží. Anděl řekl panně Marii: „U Boha není nic nemožného“ (Lk 1,37).

Jaroslav Kernal

Náš Pán kraluje. Byla mu dána moc na nebi i na zemi. Je svrchovaný vládce a všechno, co se děje, děje se podle jeho plánu a k jeho slávě. Pavel připomínal křesťanům v nově založených církvích, že „musíme projít mnohým soužením, než vejdeme do Božího království“ (Sk 14,22). To neplatilo jenom pro tyto první křesťany, ale platí to pro všechny křesťany všech věků. Jsou výjimečné chvíle a místa, kdy Bůh ze své milosti dopřeje svému lidu pokoj v tomto světě, který leží ve zlém, ale jsou to jenom výjimky. Takovou výjimku jsme zakoušeli v posledních desetiletích. Všechno ale nasvědčuje tomu, že tato „odpočinutí“ je u konce. Jak obstojíme v těch přicházejících vírech těžkostí? Osvědčí se naše víra?

Přemýšlej o Kristu!

Náš Pán by chtěl, aby všechen jeho lid oplýval vznešenými a šťastnými myšlenkami, které se  týkají jeho požehnané osoby. Naší pomůckou k těmto ušlechtilým myšlenkám o Kristu je pochopení toho, jak je Kristus uznáván vysoko v nebesích. Přemýšlej o tom, nakolik si Bůh váží Jednorozeného, který je pro nás jeho nevýslovným darem. Zamysli se nad tím, co si o něm myslí andělé, kteří považují za svou nejvyšší čest zahalovat své tváře u jeho nohou. Pomysli na mocnou lásku, která ho odvedla od trůnu, aby zemřel na kříži!