Pastýři o znamení nežádali, ale jedno jim bylo milostivě dáno. Někdy je pro nás hříšné vyžadovat jako důkaz to, co Boží něha přesto uzná za vhodné dát jako pomoc k víře. Svévolná nevěra nebude mít žádné znamení, ale slabá víra bude mít soucitnou pomoc. Znamení, že přišla radost světa, bylo toto – měli jít k jeslím, aby v nich našli Krista, a on měl být tím znamením.
Oficiální údaje kanadských úřadů ukazují, že počet úmrtí s lékařskou asistencí dosáhl v zemi rekordní výše a představuje každé dvacáté úmrtí. Podle statistik, které v prosinci zveřejnila kanadská zdravotní služba Health Canada, přibližně 4,7 % Kanaďanů, kteří zemřeli v roce 2023, obdrželo MAID neboli lékařskou pomoc při umírání. To je o 15,8 procenta více než v roce 2022. Jinými slovy, jakmile se jednou pootevřou dveře této možnosti, nedá se říct, jak moc se nakonec otevřou.
Abychom si osvojili potřebné rozlišovací schopnosti k odhalení podvodníků, musíme si uvědomit, že falešní učitelé často vypadají jako skuteční Kristovi následovníci. Falešní učitelé přicházejí jako vlci převlečení do roucha ovcí. Vycházejí zevnitř církve a vydávají se za služebníky spravedlnosti.
Bylo by chybou myslet si, že rezignace Justina Welbyho po snaze ututlat zneužívání ze strany Johna Smytha je pouze problémem anglikánů. Jedná se o problém, který sahá daleko za hranice anglikánské církve. Skutečnost, že Smyth byl prominentním evangelikálem, který se zaměřil na některé mladé lidi na evangelikálních mládežnických táborech, znamená, že někteří lidé hodí celé evangelikální hnutí do jednoho pytle.
Jak by se měl věrný křesťan projevovat ve veřejném prostoru? Měli by se křesťané angažovat v politice, a jak by mělo vypadat naše hlasování nebo dokonce neúčast ve volbách? Co tedy znamená být Ježíšovým učedníkem a uvažovat o volbách jako křesťan?
Z mnoha jiných míst víme o tom, jak milosrdný Spasitel při své poslední večeři utěšoval své učedníky, kvůli jejich budoucímu zármutku, který je měl potkat kvůli jeho umučení. Proto i na tomto místě jim říká o tom, že budou zarmouceni. Říká „zanedlouho“ („maličko“ – KRAL), tedy za tři dny, a přijde to, že „mě nespatříte a zanedlouho“, tedy v následujících čtyřiceti dnech až do jeho nanebevstoupení ho spatří.
- A budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec, který žije v tvých branách, i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří jsou mezi vámi. (Dt 16,11)
Radost je asi to poslední, co byste si spojovali s vdovstvím. Ano, pláč a smutek, ale ne radost! Možná se dá uvést sto a jeden důvod, proč není možné mít radost.
Nevíme, kdy se Pán Ježíš narodil, ale z Písma je naprosto zřejmé, že tady byl jeden konkrétní okamžik, kdy se Slovo stalo tělem, kdy Marie počala z Ducha svatého. Kdy Duch svatý způsobil, že se vajíčko v jejím těle začalo dělit a růst, jako kdyby došlo k jeho oplodnění spermií, k čemuž ale nedošlo, protože Marie „nepoznala muže“ (Lk 1,34), ale Bůh sám to způsobil svou mocí a v těle Marie začal růst nový život.
Příběh o narození Spasitele známe díky vyprávění evangelií. Nejkošatěji vypráví vánoční příběh Lukáš. Jeho vánoční betlém má nejvíce postav: Zachariáš, Alžběta, Simeon, Anna, Josef, Marie, Gabriel, Augustus, Quirinius, andělé, pastýři… Jen ty mudrce a krutého Heroda přenechal Lukáš Matoušovi. A každá ta postava nějakým způsobem zapadá do vánočního příběhu. Ale jedné postavy jako by se evangelíci, báli. Nikoliv krutý Herodes, ale Marie.
Mojžíš nás v Žalmu 90 vybízí, abychom se učili počítat své dny, resp. volá k Bohu, aby nás to učil on sám, protože my sami toho nejsme schopni. Je mnohem jednodušší žít životem „průtokového ohřívače“, kdy je na jedné straně vstup a na druhé straně výstup a není potřeba se ničím zatěžovat, cokoliv promýšlet nebo se něčím zabývat. To je popis konzumního způsobu života, který se nevyhýbá ani křesťanům.
Jednoho dne jsem se ubytoval v hostinci v jednom ze severoitalských údolí, kde byla podlaha strašně špinavá. Napadlo mě poradit paní domácí, aby ji vydrhla, ale když jsem zjistil, že je z hlíny, uvědomil jsem si, že čím víc by ji drhla, tím by to bylo horší. Člověk, který zná své vlastní srdce, brzy pochopí, že jeho zkažená povaha nepřipouští žádné vylepšení; musí mu být vštípena nová povaha, jinak se člověk jen „prodrhne k větší špíně“. „Musíte se znovu narodit!“
