Pátý zlatý kus: Pravé pokání
Jan Hus
Pátý zlatý kus: Kdo uroní jednu slzu kvůli svým hříchům, ten Pána Boha uctí vice, a své duši více prospěje, než kdyby po smrti tolik plakal, až by mu z očí tekly dvě řeky.
Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ (Gn 22,7)
Abraham měl tři dny na to, aby nějak zpracoval Boží slovo, zkoušku, do které ho Bůh postavil. Jak těžké musely být ty tři dny cesty k hoře Mórija. Teď odchází od svých služebníků jenom s Izákem a otázky začínají vyvstávat Izákovi. Začíná mu docházet, co se asi děje. Do této chvíle vůbec netušil skutečný záměr této cesty a ani v nejmenším ho nenapadlo, že má být tou obětí on sám. Je však zřejmé, že byl na oběti zvyklý, byl v nich vychován, viděl, jak se vykonávají, znal jejich podstatu a věděl, co je k nim zapotřebí. Proto hledá beránka a obrací se na svého otce. Hle, jak něžný dialog: „Otče.“ „Synu.“ Abrahamovo srdce bylo drceno na padrť, ale jeho víra a naděje rostly.
Pátý zlatý kus: Kdo uroní jednu slzu kvůli svým hříchům, ten Pána Boha uctí vice, a své duši více prospěje, než kdyby po smrti tolik plakal, až by mu z očí tekly dvě řeky.
Milí čtenáři těchto stránek,
s radostí vám chci oznámit dobrou zprávu, že se mi konečně podařilo zprovoznit internetový obchod, takže v dohledu je kniha, kterou bych vám chtěl tímto způsobem nabídnout. Je to kniha krátkých zamyšlení z žalmů a jmenuje se Žalmy pro potěšení srdce.
Mnozí vyznávající křesťané se druhým zdají být v pořádku, ale sami jsou pod nadvládou nějakého tíživého hříchu. Skrytě se oddávají pýše, závisti, zlobě, lakotě, chlípnosti nebo nějakému jinému hříchu. Nežijí ve své skryté komůrce blízko Bohu a neusilují o plnění jeho vůle, jak je zjevena v jeho Slově. Více jim záleží na tom, aby vypadali jako zbožní, než aby takoví skutečně byli, a aby jim tleskali lidé, než aby získali uznání od Boha.
To zní jako zaslíbení: pokud se pokoříme, Pán nás pozvedne. Pokora vede ke cti, pokora je cestou k povznesení. Stejná Boží ruka, která nás tlačí dolů, je ochotna nás pozvednout, když jsme připraveni nést požehnání. Snižujeme se, abychom zvítězili.
Tichost (pokora) je milost, díky níž nám Duch Boží umožňuje mírnit naše hněvivé vášně. Tichost má v sobě božskou krásu a sladkost. Tato tichost spočívá ve třech věcech: ve snášení křivd, v odpouštění křivd a v odplácení dobrým za zlé.
Rev. Fothergillovi byl zrušen bankovní účet za to, že udělal to, k čemu ho jeho banka vyzvala – jako klient poskytl zpětnou vazbu své bance. Požádal svou banku, aby přestala poučovat majitele účtů ohledně „woke“ a soustředila se na správu peněz svých klientů. V důsledku toho mu bylo sděleno, že jeho účet byl zrušen a že má 14 dní na to, aby si své peníze vybral.