Když Abram uslyšel, že jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval útočníky až k Danu. (Gn 14,14)
Jak reagoval Lotův strýc Abraham, když se dozvěděl tu zprávu od nějakého uprchlíka? Sebral své muže a vyrazili za armádou čtyř králů, aby vysvobodili Lota. Z Hebronu k Damašku je to víc než čtyři sta kilometrů. Nejdříve je pronásledovali a pak je jedné noci přepadli a pobíjeli je až někam za Damašek. Bůh jim je vydal do rukou (v. 20). Posílil Abrahamovy ruce, dal odvahu jeho srdci a Abraham přivedl zpátky všechny lidi i všechno uloupené jmění, včetně svého synovce Lota. Celý spor byl vyřešen rychle, radikálně a s velikou odvahou. Abraham nebyl pacifista a pro ochranu svého bližního se nebál použít meč. To je povzbuzení pro nás, abychom i my jednali v bázni Boží, s modlitbami a hledáním Pánovy tváře.
Nicola Sturgeonová odstoupila z funkce skotské premiérky poté, co se ocitla v bouři kontroverze kvůli plánům své vlády liberalizovat transgenderové zákony. Nejenže britská vláda slíbila, že bude nové zákony vetovat, ale tato otázka způsobila velké rozpory i v samotném Skotsku.
Každý den přináší své vlastní těžkosti. Jak líbezné je vnímat, že Pánovo vedení je neustálé! Pokud si zvolíme vlastní cestu nebo se radíme s tělem a krví, odhazujeme Pánovo vedení; ale pokud se zdržíme svévole, pak bude řídit každý krok naší cesty, každou hodinu dne, každý den roku a každý rok našeho života. Necháme-li se jen vést, budeme vedeni. Svěříme-li svou cestu Pánu, bude řídit naši cestu tak, abychom se neztratili.
Úhlavní nepřítel podrážel nohy neopatrným a klamal srdce prostých; měl však dostat to nejhorší a být pošlapán těmi, které znepokojil. Tohoto vítězství se Božímu lidu nemělo dostat díky jeho vlastní šikovnosti nebo moci, ale sám Bůh měl satana rozdrtit. Ačkoli by se jim dostal pod nohy, rozdrcení mělo být jen a jen od Pána.
Pane O, co je to modla?
Modlou je cokoli, čemu někdo věnuje takovou pozornost, jaká náleží jedině Bohu. ... Stačí se podívat na mnohá moderní kázání. Jedno kázání za druhým obsahuje totéž. Skládá se z velké části ze zkoumání toho, čemu naše společnost věří a jaké hodnoty vyznává, a pak na to dává biblickou odpověď.
Ta ruka, kterou používá k udržování své svatosti a k vykonávání svých královských soudů – ta bude vztažena, aby podepřela ty, kdo mu důvěřují. Bojíme se nebezpečí, ale máme radost z bezpečí. Člověka, kterého Bůh podpírá, nemohou ďáblové srazit k zemi.
Je milé všímat si přítomného času v Písmu. Odpouští, uzdravuje, vykupuje, korunuje, se uspokojuje, vykonává soud, ale nejkrásnější ze všech je přece jen tento přítomný čas: „krev Krista Ježíše očišťuje nás od každého hříchu“. Očistil nás, když jsme po prvé poklekli u jeho kříže, a až překročíme zlatý práh, očistí nás od poslední skvrny hříchu. Ale očišťuje také v každé hodině, jako když potok teče v řečišti přes kameny, až se třpytí a lesknou.
