Pokud chce někdo žít mečem, mečem také zemře, jak říká Ježíš. Jinými slovy, kdo používá meč k nesprávným účelům, ten jím zemře. Bylo nevhodné, aby ho Petr v této situaci použil. Zločinec nebo tyran, který používá meč nevhodně, jím právem zemře. Ale použití meče správným způsobem, k obraně své osoby, rodiny nebo vlasti, Písmo neodsuzuje, naopak ho podporuje.
Níže je uvedený seznam témat, která z knihy Přísloví vybral anglický puritán Matthew Henry (1662–1714) a přiřadil k nim příslušné verše z této knihy. Tento seznam obsahuje osmdesát témat a je uvedený v komentáři k Bibli, který Matthew Henry napsal. Níže je seřazený abecedně, nikoliv tak, jak byl publikován v originálním znění.
Bůh nedává milost, dokud nepřijde hodina zkoušky. Když však přijde, uděluje patřičné množství milosti i její konkrétní druh podle potřeby. Má duše, nezabývej se bolestnými obavami z budoucnosti. Neočekávej nadcházející zármutky; netrap se milostí potřebnou pro budoucí mimořádné situace; zítřek přinese zaslíbenou milost spolu se zítřejšími zkouškami.
Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. (J 13,34)
Tam, kde ještě neexistuje vícečlenné staršovstvo a sbor vede pastor se skupinou diákonů, může být proces změny nebezpečný. Ve fázi vyučování je třeba si jasně uvědomit dvě věci. Jedná se zejména o povahu vedení církve a dále o otázku rovnosti starších. Pokud tyto otázky nebudou vyřešeny, vyvstane zmatek při dalším rozhodování církve.
Ve starověkém pohanském světě bylo pro ženu nejobávanějším osudem ovdovět. Ztráta ochránce a živitele byla považována za to nejhorší, co vás mohlo potkat. Slovo „vdova“ je pravděpodobně odvozeno od kořene slova, které znamená „opuštěná“, „prázdná“ nebo „opuštěná“. Antičtí bohové byli považováni za bezmocné, neschopné pomoci vdovám. V dnešní době, když smrt odstraní manžela, se často dostaví strach, zoufalství a bezmoc. Pak se až příliš často strašlivě odhaluje náboženský a morální bankrot našeho světa jednadvacátého století.
Milosrdenství je snaha pozdvihnout bídného z bídy. To se někdy děje s pocitem soucitu, jako je milosrdenství lidské, jímž je člověk pohnut a chce se slitovat nad svým bližním, jindy bez pocitu soucitu, jako je milosrdenství Boží. Neboť Bůh, když prokazuje milosrdenství, netrpí s člověkem tak, jako člověk sám, když vidí, že jeho bližní trpí bídu.
