Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků. Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí.“ (Gn 9,12–13)
Znamením této smlouvy se stává duha. Znamení smlouvy je vlastně takovou pečetí, podpisem smlouvy. Zářící duha zrcadlí zářící Boží milost a slitování. Zářící duha je potvrzením Božího rozhodnutí, že už nezahladí zemi potopou. Nevíme, jestli lidé znali duhu i před potopou, ale není to nakonec vůbec podstatné. I kdyby ji znali už dřív – a nemuseli, protože to mohlo na zemi vypadat trochu jinak – teprve nyní se duha stává znamením smlouvy. A znovu si můžeme všimnout, že znamení je spojeno s obsahem smlouvy. Když pršelo a potom přestalo, znamení se pravděpodobně objevilo. S každým deštěm mohli lidé propadnout panice, že znovu přijde to, co tady bylo a země bude znovu zatopena potopou a všechno živé zahyne, ale potom přestalo pršet a objevila se duha a lidé si měli připomenout Boží slib.
Nechtěl bych vás odrazovat od každodenní četby Božího slova, ale věděl jste, že většina křesťanů v dějinách, dokonce ani ti nejzapálenější z nich, to nedělali?
Teď mě zase překvapujete! Jak ale můžete být zapáleným křesťanem a nebýt vášnivým čtenářem Bible? To jistě není možné.
Zamysleme se nad tím na chvíli. Co si pamatujete z hodin dějepisu ve škole? Kdy byl vynalezen knihtisk?
Irsko dostalo dva měsíce od 7. května na to, aby se přizpůsobilo zákonům Evropské unie o nenávistných projevech, které jsou přísnější a více omezující než stávající irská pravidla, jinak riskuje, že bude čelit žalobě u Soudního dvora EU.
Poslanec Evropského parlamentu Michael McNamara požádal Komisi, aby ustoupila od vnucování svých zákonů o nenávistných projevech Irsku, a označil tuto snahu za „zásadně chybnou“.
Ježíš byl dobrý kazatel – nejdříve jednal a potom kázal. Hříchy odsuzoval, učil ctnosti, uzdravoval nemocné, s láskou přijímal hříšnice a hříšníky, a když činili pokání, rád s nimi měl společenství a odpouštěl jim hříchy, odsuzoval lež, mluvil slovo Boží, proto „se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo“. Tento zástup nedokázala oddělit od Krista ani poušť, neodehnal ho hlad, nezastrašilo je kněžské odsouzení a nakonec je neodradila ani hrozba smrti. A tento text říká, že se „lidé tlačili“ k Ježíšovi, aby slyšeli Boží slovo.
Je to čtvrtý ze žalmů pamětního zápisu a druhý z „Nevyhlazuj!“ Tato jména, pokud neslouží k ničemu jinému, mohou být užitečná pro pomoc paměti. Lidé dávají svým koním, šperkům a jiným cennostem jména, která mají sloužit ani ne tak k jejich popisu, jako spíše k jejich rozlišení a v některých případech k vyjádření toho, jak si majitel svého pokladu váží; podobně orientální básník dával název písni, kterou miloval, a tím pomáhal své paměti a vyjadřoval, jak si této skladby váží.
Milí přátelé, dnes je poslední den, kdy je možné získat knihu Císař a církev za zvýhodněnou cenu, takže pokud byste věděli o někom, kdo by měl o knihu zájem, určitě se s ním o tuto informaci podělte.
