J. C. Ryle

Kristus jedním slovem žil pro opravdového křesťana. Kristus za něj zemřel. Kristus za něj sestoupil do hrobu. Kristus kvůli němu vstal z mrtvých. Kristus za něj vystoupil vzhůru a vstoupil do nebe, aby se přimlouval za jeho duši. Kristus učinil vše, zaplatil vše, vytrpěl vše, co bylo třeba pro jeho vykoupení. Odtud pramení ospravedlnění pravého křesťana – odtud jeho pokoj. Sám v sobě nemá nic, ale v Kristu má vše, co jeho duše může potřebovat (Ko 2,3; 3,11).

Jaroslav Kernal

Kniha Exodus bezprostředně navazuje na knihu Genesis. Navazuje na ní myšlenkově, jak ukazuje hned první verš, navazuje tematicky – děj je pokračováním toho, co se dělo v poslední kapitole knihy Genesis – navazuje na to, co se dělo po Josefově smrti. Mojžíš zapsal události, o nichž jsme četli v knize Genesis, někdy v době, kdy vyváděl Izraelce z Egypta. Kniha Genesis měla být povzbuzením pro lid, který mířil do země, kterou nikdo z nich nikdy neviděl. Kniha Exodus je takovou kronikou nebo deníkem, kam Mojžíš zaznamenal události, které se odehrávaly v souvislosti s vyvedením Izraelců z Egypta.

Jan Hus

Tento text evangelia ukazuje dobrotu svatého Jana a nenávist kněží, čímž učí věrné křesťany, aby následovali svatého Jana v dobrotě a neupadli do nenávisti kněží. Janova dobrota se ukazovala na tom, jak vyznával pravdu a na jeho pokoře. Vyznal pravdu, když jim řekl, čím není a nezapřel, čím je. Pokoru ukázal, když řekl: „Jsem hlas volajícího na poušti!“ Zloba kněží, ať již těch, kteří byli posláni nebo těch, kteří poslali, se ukazuje na tom, že jim byl odporný život svatého Jana, když mu říkali: „Proč tedy křtíš?“

Jaroslav Kernal

Bohatě na nás vylil svého Ducha, abychom měli podíl, doslova abychom se stali dědici podle naděje věčného života. Duch svatý v nás začal své dílo – díky jeho působení se nám otevřely oči, díky jemu jsme byli přivedeni ke Kristu, díky němu jsme pravdivě porozuměli evangeliu, díky němu – díky tomu, že nám dal nové srdce – jsme uvěřili a když jsme uvěřili, byli jsme Duchem zapečetěni (Ef 1,13-14).

Jan Karafiát

A copak my dobře nevíme, že dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré a zlý člověk ze zlého pokladu srdce zlé? Tak to řekli, milí přátelé v Kristu, mnozí. Arci, že nevíte. Pořád si myslíme každý, že z takového zlého srdce můžeme vynášet dobré a pořád si slibujeme od druhých takové slavné věci. Jak byste si toho tolik mohli slibovat, kdybyste rozuměli tomuto textu? Nebeský Pán praví, že to takové není. „Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.“

Alois Adlof

Slovy „který jsi v nebesích“ vyjadřujeme též, že země není náš domov a vyjadřujeme touhu po svém pravém domovu, jímž je nebe. Po domově touží každé dítě. A co mu dělá domov domovem? Rodiče. Stejně tak, když se ptáme, kde je náš domov – odpoví nám Písmo: Kde je váš nebeský Otec, tam je váš domov.

Jaroslav Kernal

V tomto úvodníku bych vás, milí čtenáři, rád seznámil se dvěma novinkami, které se týkají těchto stránek, a také bych chtěl nastínit nějaké plány ohledně budoucnosti. První novinkou je to, že jsme s dalšími bratry založili spolek Soli Deo Gloria, který by měl nadále zastřešovat veškerou mou činnost na těchto stránkách a další věci, které budou s tímto webem spojené.

V Ježíšově duchu

Dávat druhým je jen zaséváním semene pro sebe. Kdo je tak dobrým správcem, že je ochoten použít svůj majetek pro svého Pána, tomu bude svěřeno více. Příteli Ježíšův, odevzdáváš mu podle toho, jaký užitek jsi obdržel? Bylo ti dáno mnoho – jaké je tvé ovoce? Udělal jsi všechno? Nemůžeš udělat víc? Být sobecký znamená být zlý. Bůh chraň, aby někdo z nás žil pro sebe, což je neštědrá a zničující cesta. Ježíš neměl zalíbení sám v sobě. Veškerá plnost přebývá v něm, ale „z jeho plnosti jsme přijali všechno“ (J 1,16).

Frederick B. Meyer

Někdy se však zdá nemožné vytvarovat svou vůli tak, aby odpovídala všem nárokům a zákoutím Boží vůle. Jakou úlevou je v takové chvíli odevzdat ji Kristu. Říci mu, že jsme ochotni nechat se učinit ochotnými mít jeho vůli ve všech věcech a požádat ho, aby roztavil naši tvrdohlavou svéhlavost, vytvaroval naši vůli na své kovadlině a přivedl nás k dokonalému souladu se sebou samým.

Jaroslav Kernal

Po dlouhých sedmi měsících jsme se zase vrátili zpátky k našemu zeměpisnému času. Následujících pět měsíců bude slunce v pravé poledne opět zase přímo nad naší hlavou. Poledne tedy bude na chvíli zase tím, čím má být. Ovšem na konci března se znovu posuneme na východ a naše poledne bude podle východoevropského (kyjevského) standardního času, tedy o hodinu později. Za poledne budeme prohlašovat dobu, kdy slunce bude na jedné hodině. Prostě poručíme přírodním zákonům, aby se přizpůsobovaly nám.

Charles Spurgeon

Tohle je spolehlivá jistota! Bezpochyby se zakládala na slibu, který si žalmista důvěrně opakoval ve svém srdci a kterého se chopil a postavil se na něj. Je i má situace podobná té Davidově? Jsem sklíčený, protože mě nepřítel uráží? Stojí proti mně zástupy a na mé straně jen hrstka lidí? Nabádá mě nevěra, abych si lehl a zemřel v zoufalství – jako poražený a zneuctěný člověk? Začali mi nepřátelé kopat hrob?

Jaroslav Kernal

Naše země dnes oslavuje další výročí vzniku samostatného československého státu. Je to svátek, který jde přímo proti všemu, co reprezentuje současná Evropská unie, která usiluje o federalizaci, a tím o rozmělnění národních států a jejich následné zrušení. Z perspektivy Božího slova nejde o nic jiného než o ďábelský plán. Bůh ustanovil národy – sice skrze soud (Gn 11), přesto svou mocí, svou vůlí a ke své slávě. A budou to lidé ze všech národů, kmenů, jazyků a ras, kteří budou uctívat Beránka v nebeském království. Bůh zachová národy až do úplného konce, kdy je promění a spojí do jednoho nového svatého celku, do těla Kristova, jehož součástí jsme už nyní skrze nové narození.