Abraham táhl odtud do krajiny negebské a usadil se mezi Kádešem a Šúrem; pobýval jako host v Geraru. (Gn 20,1)
Po nějakých zhruba dvaceti letech, které Abraham strávil na pozemku Mamreho, se najednou dává do pohybu. Skoro to vypadá, že to, co se stalo se Sodomou, jím otřáslo natolik, že už nemohl zůstat na tom místě, kde do té doby žil. Dozvěděl se Abraham, že Bůh zachránil Lota? Nevíme, ale nevypadá to tak. Lot nešel za Abrahamem, ale usadil se v jeskyni. A potom, co ho jeho dcery zneužili, by to bylo možná ještě těžší jít za Abrahamem. Proč šel na jih, do Geraru, což bylo skoro na hranicích Egypta? Copak zapomněl, jak musel z Egypta odejít? Zdá se, že Abraham prochází určitou krizí víry. Ale navzdory přicházejícímu selhání, je Bůh stále s Abrahamem a nevzdá se ho, stejně jako žádného ze svých dětí.
Šéfredaktor ET: Skandál kolem gangů, které zneužívají děti, je opět v titulcích novin. Někteří přeživší z vyšetřování odstoupili s tím, že je zlehčováno. Premiér reagoval slibem, že vyšetřování se bude zabývat islámskými motivy pachatelů. Jeremy Fowler se vrátil z práce v severním Iráku a je šokován tím, co se děje ve Velké Británii. Zde je jeho názor na křesťanskou reakci...
Každý křesťan je proto povinen nezkoumat, kdo učí, ale co učí, a srovnávat to s Písmem. Vidí-li, že to, co se říká, je v souladu s Písmem, má toho využít pro své osvícení. A to ne proto, že to řekl nějaký člověk, ale proto, že mluví z Boha. Pokud zjistí nesoulad, má se tomu vyhnout, avšak bez zlosti a hněvu, protože mluví jen člověk, jehož myšlení nejsme povinni podléhat. Naopak jsme povinni snášet jeho slabosti.
Proč se zabývat stvořením? Není lepší ignorovat otázky, ve kterých se křesťané neshodnou, a věnovat se evangelizaci?
Hlásat lidem evangelium je jistě úkolem celé církve i každého jednotlivce z Božího lidu. Přinášet Boží dobrou zprávu neobráceným přátelům a sousedům je prioritou každého zdravého sboru. Nicméně mě zaujala vaše myšlenka, že abychom se mohli věnovat evangelizaci, musíme ignorovat otázky, ve kterých se křesťané neshodnou, včetně takových témat, jako je stvoření.
Boží slovo vymezuje velmi přesně, kdo je tento „někdo“. Těch vymezení je daleko více a my se budeme mnoha z nich zabývat v následujících verších. Ale už v prvním verši jsou nějaká vymezení, k nimž se za chvíli dostaneme – starším církve může být jenom ten, kdo to chce dělat a kdo po tom touží. To není místo pro ty, na které to zbylo, nebo pro ty, kteří se dostatečně nebránili, jak to často dneska bývá – „potřebujeme mít starší, tak to dáme někomu, kdo bude nejméně vzdorovat“. Vedení církve je vymezené povolání. A s tímto vymezením jsme se setkali už v předchozích verších.
Existují dobré křesťanské církve a existují špatné křesťanské církve. Ale jaké důvody by byly dostatečné pro opuštění jedné církve a přechod do jiné? Kromě otázek jako je lokalita, lavice nebo židle, hymny nebo chvalozpěvy atd. existují i jiné platné důvody pro odchod. Mnohé z nich jsem zde seřadil podle témat. Ale mějte na paměti, že je třeba chodit do církve (Židům 10:25). Nedoporučuji vám, abyste přestali chodit do církve.
Nejdříve všimněme si čtyř důležitých pravd: 1. Nemohu být nikdy tím, čím Bůh chce, abych byl, dokud se plně neodevzdám Pánu. 2. Nemohu nikdy dokonale a jasně znát vůli Boží, dokud se mu plně neodevzdám. 3. Můj křesťanský život bude omylem a zklamáním pro Boha i pro mne, když se mu plně neodevzdám. 4. Budu tím, který ztrácí před trůnem Kristovým, když se mu plně neodevzdám. V tom právě mnozí věřící ztroskotají.
