Těm tam na té poušti se zachtělo chleba a masa a teď si jeden každý z nás představ sebe na té své poušti. Nám se chce ještě mnohem víc než chleba a masa. A teď si představte, že se toho dočkáte, že to máte všecko. Co se vám ukazuje? Ono se vám ukazuje, že to nebylo žádné takové štěstí, za které jste to měli. Hojnost veliká a hubenost na duši také!
V tomto popise je uvedeno sedmero věcí. Modlitba je (1) upřímné, (2) rozumné, (3) láskyplné vylití duše před Boha skrze Krista; (4) v síle a s pomocí Ducha svatého; (5) za věci, které Bůh zaslíbil a podle jeho Slova; (6) za dobro církve; (7) s vírou, která se podřizuje Boží vůli.
 |
Duben 2021 | Ročník 2 | Číslo 6Pro církev reformovanou a stále se reformující.PDF * * * MOBI * * * EPUB * * * ekniha * * * HTML Vůně KristaStarší a vyzrálí svatí šíří tak příjemnou vůni Krista, že rozhovor s nimi je lahodně osvěžující pro toho, kdo s potěšením slyší o slávě vykupující lásky. V hodině bouře prověřili pevnost kotvy; v den bitvy vyzkoušeli brnění; v žhavém poledni ve vyprahlé zemi se skryli do stínu velké skály; proto mluví o těch věcech a o tom, který pro ně je tím vším. Pokud chceme získat takové perly jako oni, musíme se ponořit do stejných vod. Charles Haddon Spurgeon |
Dr. Donald Fortson je profesorem praktické teologie. Don je ustanovený pastor Evangelical Presbyterian Church a ze své praxe přináší studentům mnohé zkušenosti. Učí také kurzy církevních dějin a praktické teologie. V této přednášce se věnuje základním křesťanským doktrínám a jejich vývoji během staletí.
Čas: přibližně 30 hod
Když se řekne kniha Daniel, někomu se vybaví příběh Daniela ve lví jámě – příběh, který často slýchávají děti, i když je to příběh určený především dospělým, kteří žijí ve světě jako cizinci. Někomu se možná vybaví tři mládenci v ohnivé peci, někomu jinému možná zvláštní zvířata – okřídlený lev, medvěd s žebry v tlamě, nebo chlupatý kozel, či čtyřhlavý levhart se čtyřmi křídly. Jinému se možná vybaví týdny a roky a počítání konce světa. Ano, skutečně to všechno můžeme mít spojené s knihou Daniel. Ale o čem doopravdy tato kniha je?
Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade! (Ž 18,3)
Může mě skalní štít ochránit před poryvy vichřice, které přicházejí ze všech stran? „Má skála“ mě ochrání naprosto jistě!
Přichází tyto poryvy z pekla? On má klíče od hrobu i smrti!
Je to poryv hříchu? On je má spravedlnost!
Jsou od satana? On porazil vlády a mocnosti!
Je to utrpení? On je můj soucitný a milující velekněz!
Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději. (2Te 2,16)
Sám náš Pán Ježíš Kristus. Ó, jaké to Božské tajemství nádherné lásky a slitování je ukryto v těchto slovech! Nepochybně se v nich nalézá „výtečná rosa nebes“, „nejlepší plody pravěkých hor“, a „výtečnosti pahorků dávnověkých“. Má duše chce to vše hledat a najít, touží po tom s hlubokou a nevyslovitelnou dychtivostí.
V úvodním článku této série (Vynášejte na světlo skutky temnoty), která se zabývá současnou krizí spojenou s koronavirem, jsme si ukázali, že jednou z věcí, které křesťané mají dělat, je vynášet na světlo skutky temnoty (Ef 5,11). Týká se to na prvním místě nás samotných, na druhém místě místní církve, a následně to pokračuje do světa, v němž žijeme. To je jeden ze způsobů, jak mají křesťané být světlem a solí světa.
… oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. (Ž 1,2)
Ježíš Kristus vstal z mrtvých a žije! To je radostná zpráva, která osvěžuje naše srdce. Je to zpráva, kterou si stále opakujeme a kterou chceme stále slyšet. Je to ta nejlepší zpráva, protože náš Vykupitel je živ a svým vzkříšením potvrdil, že Bůh přijal jeho oběť smíření a za hříchy všech, kdo v něj věří, bylo jednou provždy zaplaceno.
Druhá polovina 35. kapitoly je svědectvím o bolesti v životě Božího muže. Je to další zkouška Jákobova charakteru. Není první a rozhodně není ani poslední. Klade před nás otázku po opravdovosti našeho života s Bohem. Proč následujete Boha? Proč věříte Bohu? Proč ho uctíváte? Proč chcete mít vztah s Bohem?
Autor Listu Židům se obával, že někteří z jeho čtenářů ze závodu vypadnou, protože těžce nesou Boží přísnou výchovu. Spojka „proto“ (12,12) souvisí s tím, co právě řekl, totiž že potřebují snášet Boží výchovu, protože vyvěrá z jeho lásky a slouží „k našemu užitku, abychom získali podíl na jeho svatosti“ (12,10 NBK). Vztahuje se také zpět k tomu, že se potřebujeme upírat zrak na náš největší vzor, na Ježíše, „který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž“ (12,2 KMS).
