Jak by měli křesťané reagovat na hnutí „woke“ (toto slovo používám spíše jako volné označení kulturního vyjádření „kritické rasové teorie“ a tzv. „kulturního marxismu“)? Tento relativně nový způsob myšlení zaplavuje společnost a je hrozbou nejen pro sekulární kulturu zrozenou osvícenstvím, ale i pro církev.
Pavlovy dopisy Timoteovi (a stejně tak list Titovi) jsou určené nejenom jemu samotnému, ale skrze Timotea také církvi, v případě Timotea církvi v Efezu, v případě Tita církvi na Krétě a v obou případech církvi obecně, tedy i nám. Církev je hlavním příjemcem těchto listů. Na začátku druhé kapitoly prvního listu Timoteovi volá Pavel církev k modlitbám. A důraz je tam položený na prvním místě na církev nikoliv na jednotlivé křesťany. Mluví o společné modlitbě Božího lidu.
Nemyslete si, že mne odstrašíte cizími slovy. Jestli to zde je panteismus, pak jen, aby ho bylo víc! Dřevo není Pán Bůh, ale že dřevo povídá o Pánu Bohu, to máte pravdu. A mně nejde o dřevo ani o cedry, a mně nejde o kámen, ani o ten, ve kterém je zlato, ale vy jste lidé, a vy jste na to, aby Pán Bůh ve vás přebýval.
Milí bratři, milé sestry, naše děti se často rozčilují, když jim někdo bere jejich hračky. S pláčem křičí: To je moje! Přetahují se se sourozenci, nebo s kamarády o autíčko či panenku a my slyšíme ten nervy drásající spor: To je moje. Já jsem to dostal k narozeninám. Ale ty sis taky půjčoval moje hračky. A já jsem ji teď měl první. Ani dospělí lidé se čas od času takovému slovnímu a žel i ručnímu přetahování nevyhnou. Hádky o dědictví po předcích jsou běžné i mezi lidmi, kteří se jinak mají docela rádi.
Jan Theofil Elsner, potomek českých exulantů, byl kazatel reformovaného sboru českých exulantů v Berlíně. Narodil se v Polsku a pocházel z rodiny, která se hlásila k polské větvi Jednoty bratrské, které však na začátku 18. století už byla přičleněna k reformované církvi. Po studiích v polském Lešně, pruském Berlíně, holandském Leydenu působil nejprve jako učitel na gymnáziu v Lešně, po dvou letech se stal kazatelem Heyersdorfu v Poznaňsku a od roku 1747 byl až do své smrti kazatelem českého reformovaného sboru v Berlíně.
Jak často jsme viděli, že se Slovo stalo účinným pro útěchu! Jak to vyjádřil jeden bratr v modlitbě, je těžké jednat se zlomenými srdci. Jak bláznivě jsem si připadal, když jsem se snažil vyvést vězně z hradu Obra zoufalství! Jak těžké je přivést sklíčenost k naději! Kolikrát jsem se pokoušel polapit svou zvěř všemi mně známými způsoby, ale když už jsem ji měl téměř na dosah, vyhrabala si ta potvora další díru! Už jsem jí vykopal z dvaceti, ale pak jsem musel začít znovu.
Skutečně to vypadá, jako že se celá země od základu hroutí. Jedna špatná událost stíhá druhou, Slyšíme o válkách, zemětřeseních, povstává národ proti národu, dochází k nejrůznějším přírodním katastrofám. Ale Boží děti by neměly být překvapené, protože Pán Ježíš o všech těchto věcech mluvil. Musí to tak být dříve, než přijde konec. Což nutně neznamená, že konec je za dveřmi, i když se to tak může zdát a mnozí o tom mluví. Ale Pán si ponechal čas svého příchodu ve své moci. Jeho příchod bude plný slávy a moci, bude naprosto překvapivý, a leckteří jím budou zaskočeni. Boží děti k nim ale patřit nebudou.
Jaká blaženost být dokonale omilostněnou duší! Má duše věnuje všechny své síly tomu, který se ze své nezištné lásky stal mým ručitelem a svou krví mě vykoupil! Jaké bohatství milosti ukazuje odpuštění zadarmo! Odpustit vůbec, odpustit plně, odpustit zadarmo, odpustit navždy! Zde je souhvězdí zázraků, a když pomyslím na to, jak velké byly mé hříchy, jak drahé byly vzácné kapky, které mě od nich očistily, zaplavují mě pocity úžasu a chvály.
Od slyšení před Pilátem byl Ježíš odvlečen na popravu. Obtěžkán křížem, na který měl být připevněn, klesl pod nákladem, který musel na místo popravy nést někdo jiný. K němu byl přibit hřeby skrz ruce a nohy a pak byl vztyčen jako nahá krvavá podívaná pro všechny jeho nepřátele!
Přimět nás milovat Boha celým srdcem a celou duší je zázrak milosti, který může vykonat pouze Duch svatý. V tomto ohledu musíme hledat pouze u Pána a nikdy se nespokojit s ničím, co na to nestačí.
Kurz dálkového studia Evangelikálního teologického semináře z r. 2006.
Profesor Michael Payne nás uvádí do oblasti filosofické reflexe. Zvláštní péče je věnována vztahu, ve kterém filosofie stojí vůči teologickým a biblickým studiím. Společně se zabýváme tématy: Křesťanský světonázor, Předsokratovští filosofové, Platón, Aristoteles, Raná moderna, Pozdní moderna a Postmoderna. Kurz nepředpokládá větší předchozí znalosti v oboru.
Čas: přibližně 30 hod.
Šestý zlatý kus: Kdo si váží Pána Boha nade všechno stvoření, a cele se mu vydává, uctívá Pána Boha více, a více prospěje své duši, než kdyby za něho prosila Matka Boží se všemi svatými.
Bez pochyby je nade vše prospěšnější více milovat Boha a vážit si ho víc než veškerého stvoření. Bůh každému člověku přikazuje, aby takto Boha ctil po všechny časy, a když člověk toto přikázání opustí, stane se Božím nepřítelem a upadá do Boží nenávisti.
