Mnozí křesťané si kladou otázku, zda je správné, aby chodili k volbám či nikoliv. Vždyť Boží slovo nás učí, že křesťan se má podřizovat zákonům země, v níž žije, pokud tyto zákony nejsou v protikladu k Božímu slovu. Proč to tedy nějak komplikovat volbami? Není vlastně nedůvěra vůči Bohu?
Velmi dobrou pomůcku pro rozpoznání přítomnosti Ducha svatého v srdcích kazatelů nabízel současník a oblíbenec Karla IV., německý kazatel, augustiniánský mnich (ze stejného řádu pocházel také Martin Luther) Konrád Waldhauser.
Ve svém kázání "Maličko, a neuzříte mne ..." říká, že znamením Ducha svatého v srdci kazatelů je, když svobodně z kazatelny napomínají hříchy věřících, zatímco znamením nepřítomnosti Ducha je, když se napomínat bojí.
Mnoho evangelikálů v dnešní době ví již jen velmi málo o tom, co znamená pravé evangelium. Výsledkem této situace je to, že mnozí noví evangelikálové již přijímají římskokatolické způsoby myšlení. 30. května 2004 se v deníku New York Times objevila zpráva pod titulkem „Evangelíci a katolíci společně“ (EKS), představující nové hnutí, které mělo změnit tvář křesťanství. Timothy George, bývalý představitel reformované teologie z Hnutí zakladatelů Jižních baptistů (the Southern Baptist Founders Movement) plně podpořil EKS.
V této sérii se zabýváme otázkami, které se zjednodušeně řečeno týkají jistoty spasení. V minulé části jsme se více zabývali několika texty z Janova evangelia, které ukazují, že Bůh je původcem spasení i jeho vykonavatelem, že spasení pochází jenom od Něj a závisí jenom na Něm.
Dnes se společně podíváme na text, kvůli kterému jsem tuto sérii zpracoval.
Minule jsme se zamýšleli nad tím, kde a jak můžeme hledat a nalézt Boží moudrost. Dnešní téma bude křesťanská vytrvalost ve zkouškách.
Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ. Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech. Blaze člověku, který prochází zkouškou! Až se osvědčí, získá korunu života, kterou Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. (Jk 1,9-12)
Jakub předkládá několik testů opravdovosti víry. Jak již víme, pravá víra si zachová radostné postoje, i když stojí tváří v tvář obtížným zkouškám (Jk 1,2-4).
Pokoj vám a milost, milí čtenáři Reformace.
Na velkém množství vyznávajících křesťanů je tak málo vidět moc pravého náboženství.
Toto upadající křesťanství se obecně vyznačuje čtyřmi špatnými charakteristikami:
Láska ke světu.
Hledání nejjednoduššího řešení.
Strach z lidí.
Nedůvěra v Boží zaopatření.
Ale novozákonní věřící byli pravým opakem:
Pohrdali světem a jeho lichotivými lákadly.
Brali na sebe kříž a zapírali sami sebe.
Níže uvádím seznam veršů k rozjímání. Jedná se jenom o malý výběr z Božího slova. Ale je to dostatečný výběr. Všechny verše se zabývají hříchem jazyka, a to především ve vztahu k pomluvám. Boží slovo jasně prohlašuje, že Bůh nenávidí hřích klevetění a pomlouvání. V Jeho očích je to odporné.
Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: … křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry. (Př 6,16.19)
Gedeon je mou oblíbenou postavou Bible. Vedle Davidova boje s Goliášem je pro mne názornou ukázkou, jak může jedinec, na jehož straně je Bůh, porazit obrovskou přesilu nepřátel. Avšak v současné době se v ČR proslavil jiný Gedeon. Jde o farmaceutickou firmu Gedeon Richter, která prosadila výdej levonorgestrelu, léčiva určeného mimo jiné i k hubení oplodněných lidských vajíček. Nabízím proto malé zamyšlení na celou situací.
Modlete se za sdílení těchto tezí s dalšími a sdílejte každou z nich jednotlivě. Věřím, že mnozí potřebují slyšet tyto pravdy, které sdílím v pokoře s vědomím slabosti a nedostatečnosti svého vlastního křesťanského života. Kéž by Bůh přišel ve svém milosrdenství a zapálil křesťany pro svou slávu. Kéž dnes Boží Beránek přijme skrze naše životy odměnu za své utrpení.
V článku „Vytrvalost a bezpečí, nebo nejistota?“ jsme se zabývali otázkou, jak bezpečí našeho spasení souvisí s podstatou evangelia, tedy s tím, že spasení je jenom z Boží milosti a vede k jistotě, protože způsobuje proměnu lidského charakteru, lidského srdce, smýšlení i života, a tak mění i konečné místo našeho určení, jímž se stává Boží přítomnost. V dalším článku – Jistota spasení – jsme si ukázali, jak jistota spasení souvisí s Božím charakterem.
Dnes se podíváme na několik textů z Božího slova, v nichž nás Bůh ujišťuje o našem spasení.
Většina křesťanů žije jakoby polapeno mezi strachem a nadějí, jakoby viseli mezi nebem a peklem. Někdy doufají, že jsou na cestě do nebe, jindy si myslí, že patří peklu. V jedné chvíli doufají, že je s nimi vše v pořádku, ale brzy na to jsou plni strachu, že budou odsouzeni pro svou vnitřní zkaženost nebo proto, že podlehli síle pokušení. A tak se potácejí, jako loď v bouři, zmítaná sem a tam.
