Sedmý zlatý kus: Nesouzení
Jan Hus
Kdo nikoho lehkomyslně nesoudí, ten Pána Boha uctí více a své duši více prospěje, než kdyby byl jako svatý Vavřinec opékán na roštu.
Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu. (Gn 27,28)
Izák, který byl požehnaný od Boha, požehnal svému synu. Ve svém požehnání ho zahrnul vším pozemským požehnáním. Nebeská rosa napájí Izraelskou zemi po většinu roku a vede k hojnosti obilí i moštu. Kéž by i na nás Bůh každodenně sesílal nebeskou rosu Ducha svatého, aby naše životy přinášely hojnou úrodu obilí i moštu, abychom byli plodní a svými životy mu vzdávali chválu. My nejsme jako Jákob, nepřišli jsme ukrást otcovo požehnání, ale byli jsme přivedeni k Otci skrze Syna Duchem svatým a hojnost nebeského požehnání je nám zaslíbena právě v Pánu Ježíši Kristu. Kéž by ty proudy živé vody plynuly z našeho nitra, jak to Pán ve své milosti a dobrotě zaslíbil (J 7,37–39).
Kdo nikoho lehkomyslně nesoudí, ten Pána Boha uctí více a své duši více prospěje, než kdyby byl jako svatý Vavřinec opékán na roštu.
My, kteří jsme spaseni, nacházíme odpočinek v Ježíši. Ti, kdo nejsou spaseni, získají odpočinek, pokud k němu přijdou, protože zde slibuje, že jim ho „dá“. Není nic svobodnějšího než dar; s radostí přijměme to, co nám ochotně dává. Nemáme si ho kupovat ani půjčovat, ale přijímat ho jako dar. Pracujete pod bičem ctižádosti, chtivosti, žádostivosti nebo úzkosti: On vás z tohoto železného otroctví vysvobodí a dá vám odpočinek.
Podobně jako sportovec používá míč, tak mnozí z nás používají náboženská slova. Házíme je hbitě po hřišti a učíme se s nimi zacházet obratně a s grácií. Jako odměnu získáváme potlesk těch, kterým se hra líbila.
Dokud je tento příběh na stránkách Božího zjevení, nemusí žádný hříšník zoufat nad tím, že by se nedočkal milosrdenství. Sotva existoval hřích, který by člověk mohl spáchat a kterého by se Menaše nedopustil. „Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.“ A přiměl svůj lid, aby se choval hůře než pohané.
Podle každoročně zveřejňovaného seznamu organizace World Watch List čelí ve světě pronásledování více než 365 milionů věřících, což je o 5 milionů více než v roce 2022. Po celém světě se s nepřátelstvím stále setkává každý sedmý křesťan, přičemž v loňském roce bylo pro svou víru zabito 4 998 křesťanů, z toho většina - 90 % - v Nigérii.
S odkazem na Nikaraguu, která se v žebříčku vyšplhala o 20 míst, a Čínu, kde bylo loni uzavřeno 10 000 církví, poznamenala: „Na dalších místech se smyčka kolem krku církve utahuje, protože autokratické vlády zvyšují svou kontrolu.“
Starší jsou zodpovědní za dohled nad celým životem církve. Zejména musí pečovat o duchovní potřeby členů sboru a pamatovat na to, že za svou věrnost v této službě budou muset skládat účty Bohu (Žd 13,17; 1Tm 3,5; Sk 20,28). Tato práce vyžaduje uplatnění různých darů, které se v ideálním případě rozprostírají ve staršovstvu. Každý starší bude mít jiné dary, talenty a osobnostní vlastnosti než ostatní a každý sbor bude mít jinou kombinaci starších.