Jaroslav Kernal

Toto číslo je – a nemůže tomu být jinak – zaměřeno na tradiční událost, kterou si jako křesťané každé jaro připomínáme – a to je ukřižování a vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Jakkoliv je to středobod naší víry a v Památce Páně si to připomínáme, kdykoliv se scházíme, skrze společné lámání chleba a pití vína, přesto je onen tradiční den Velikonoc magnetem, který nás přitahuje a vede nás k ještě hlubšímu zamyšlení nad událostmi Pánova utrpení na kříži Golgoty a jeho slavného vzkříšení.

Jistota vzkříšení nás povznáší nad hrůzu, která by jinak obklopovala rozpad našeho těla. Dítě vidí člověka, který hází drahý kov do tavicího kotle, a je z toho smutné, protože se ničí krásné stříbro; kdo však ví, co je to přetavení, chápe, že při tomto procesu nedojde k žádné ztrátě. Z tohoto stříbra bude odstraněna pouze struska a čistá roztavená hmota vylitá do krásné formy přitom může zdobit královský stůl. Nuže, moji bratři, jsme si jisti, že ztráta tohoto bídného těla je jasným ziskem, neboť ono nové bude vytvarováno podle slavného těla Pána Ježíše?