Dobrý den a pokoj vám. Budeme dnes pokračovat v našem výkladu knihy Genesis a dostáváme se k jedné z nejtragičtějších kapitol. Už jsme viděli, že kniha Genesis obsahuje některá velice drsná vyprávění a další velmi tragická – zvláště taková, kde se v plné síle ukazuje hrůza lidského hříchu. Genesis 19 v sobě spojuje jak hrůzu Božího soudu, tak tragédii lidského hříchu. Sodoma se stala pořekadlem, které ukazuje na hrůzu a odpornost hříchu. Stala se synonymem zvrácenosti a varovným zdviženým prstem, vážným varováním před Božím soudem a trestem. 

Steven Cole

Někteří členové židovské církve, které autor Listu Židům píše, možná měli nevěřící židovské přátele, kteří se jim vysmívali kvůli tomu, že věří v ukřižovaného Mesiáše. Autor ale zdůrazňuje, že celý židovský bohoslužebný systém stál na krvavých obětech a že Bůh tento systém ustanovil jako předobraz jedné jediné, naprosto dostatečné oběti Ježíše Krista. Vrátit se ke starému systému by znamenalo vrátit se k systému, který nikdy neočistí jejich svědomí, a opovrhnout věčné vykoupení, které Bůh poskytl v Ježíši Kristu (9,12-14). V našem dnešním textu dovádí do důsledků následující myšlenku: Pramenem odpuštění hříchů je pouze Kristova prolitá krev.

Jak vypadá zralost? Jak si máme představit člověka, který je duchovně vyzrálý? Člověka, který je dospělý, zralý v Kristu? Boží slovo nám tady ukazuje, že ve zdravé církvi, budou starší lidé, kteří budou vzorem křesťanského života pro ostatní. V našem textu máme osm vlastností, které rychle projdeme – tyto vlastnosti se týkají jak mužů, tak i žen a jsou to vlastnosti, které nám říkají, jak vypadá duchovní zralost křesťana. Většinu – ne-li všechny tyto vlastnosti najdeme v charakteristice vedoucích v církvi.

Bůh se odlišuje od stvoření

Toto je jedna z Božích dokonalých vlastností, nad níž uvažujeme jen zřídka. Je to jedna z dokonalých vlastností Stvořitele, která ho odlišuje od všeho Jeho stvoření. Bůh je stále stejný – nepodléhá žádné změně svého bytí, svých vlastností nebo rozhodnutí. Proto je Bůh přirovnáván ke skále (Dt 32,4), která zůstává nepohnutelná, i když celý oceán kolem ní je v neustálém pohybu. Ačkoliv tedy celé stvoření podléhá změně, Bůh je neměnný. Bůh nemůže poznat změnu, protože nemá žádný počátek ani konec.

Existují morální a duchovní parazité, kteří škrtí, zabíjejí, zraňují nebo zpomalují růst duchovního života!

1. Parazit lenosti brání milosti bdělosti – jako tomu bylo u pěti panen (Mt 25,5).

2. Parazit světskosti zabíjí milost oddanosti – stejně jako v případě Démase (2Tm 4,10).

3. Parazit pýchy pustoší milost pokory – jak tomu bylo u ďábla (1Tm 3,6).

Služba Bohu

Představte si jezero, z něhož vytéká dvacet nebo třicet říček. Není tu jedna mohutná řeka, ale je tu řada potůčků, které jsou v létě vyschlé a v zimě zamrzlé. Žádný z nich nemůže být sám o sobě využit k velkému dílu, protože v něm není tolik vody, jako kdyby z jezera vytékala jediná velká řeka. Úplně stejné je to se srdcem člověka – má v sobě jen tolik života, aby se člověk mohl naplno zaměřit pouze na jediný cíl. Nemůžete milovat Krista poloviční láskou a druhou polovinu věnovat světu.

Jedním z nejničivějších útoků na život a zdraví církve v celé její historii bylo něco, co známe pod názvem „ekumenické hnutí“ – šlo o bagatelizaci učení ve snaze podpořit partnerství ve službě mezi (a) skutečnými křesťany a (b) lidmi, kteří byli ochotní se nazývat křesťany, ale odmítali základní křesťanské doktríny.

Dobré dopoledne, milovaní svatí. Možná si řeknete – co asi takové oslovení znamená, když vám říkám: milovaní svatí. Ale právě tak nazývá Boží slovo ty, kdo uvěřili v Ježíše Krista, ty, kdo ho milují a s láskou a radostí Ho poslouchají. Ti, kdo se narodili z Boha, ti, kdo mají nové srdce, které je naplněné Duchem svatým, tak to jsou skutečně milované Boží děti. Jsou svatí, protože Kristus se za ně posvětil:

• On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích. (Tt 2,14)

Steven Cole

Bible shledává každého z nás před soudním dvorem Boží spravedlnosti vinným. „…všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Ř 3,23). Bible učí, že vina je něco víc než špatný pocit. Je to skutečné mravní provinění, které nás odcizuje od Boha a vystavuje Bohem stanovenému postihu, jímž je věčný trest v ohnivém jezeře (Zj 20,11-15). Bible nám však, díky Bohu, oznamuje také to, že Bůh na naši vinu připravil lék. Je životně důležité, abychom ho pochopili a osobně ho užívali.

• Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti. Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, ať nepomlouvají a nepropadají přílišnému pití vína. Ať vyučují mladší ženy v dobrém… (Tt 2,2-3)

Bůh má mnoho služebníků, nejen na zemi, ale také v nebi. Andělé jsou všichni „služební duchové“ (Žd 1,14 ČSP), kteří „plní, co řekne, vždy poslušni jeho slova!“ (Ž 103,20). Ale ten, nad kým nyní uvažujeme, není Boží služebník nebo služebník poslaný od Boha, ale někdo nekonečně požehnanější a úžasnější, božský služebník sám. Jak pozoruhodný úkaz, anomálie v jakékoliv souvislosti. Ano, tyto výrazy si protiřečí, neboť nadvláda a poddanost, božství a služebnictví jsou protiklady.

Velký bůh zábavy je mnohými horlivě uctíván. Miliony lidí nemohou žít bez zábavy – život bez nějaké formy zábavy je pro ně prostě nepřijatelný. Těší se na požehnanou úlevu, kterou jim poskytují profesionální baviči a různá další psychologická narkotika – jako feťák každý den touží po své dávce heroinu. Bez nich by neměli odvahu čelit životu.