V mnoha případech je dnes docela snadné shrnout, v jaké pozici se nachází ten který teolog podle různých teologických kategorií vycházejících z dnešní doby či z historie. Tento člověk je arminián. Tamten je zase kalvinista. A mohli bychom pokračovat dál. Není však vůbec jednoduché učinit shrnující úsudek, který by do nějaké kategorie zařadil Charlese G. Finneye. V některých oblastech bychom ho mohli nazvat pelagiánem. V jiných zase arminiánem. Mohli bychom ho označit za člověka, který zastával hledisko vládnoucího a morálního vlivu Kristova usmíření.

Oddací list vám zaručí, že manželství bude dobře fungovat asi tolik, jako vám rybářský lístek nebo lovecké povolení zajistí úlovek. Obojí vám pouze dává zákonnou možnost, pokusit se o to.

Steven Cole

Pro každého věřícího je zásadně důležité chápat podstatu vytrvalé víry. Jak jsme viděli minulý týden, existuje jistý druh víry, která ve zkouškách a v pokušení nevydrží. Zrno padlé na kamenitou půdu rychle vyrašilo, ale také rychle uschlo a zahynulo, když přišly zkoušky. Zrno, které zapadlo do trní, možná vydrželo o něco déle, ale nakonec je zadusila pokušení způsobená starostmi, majetkem a potěšeními tohoto života. Ani jedno z nich nedospělo k tomu, aby vydalo úrodu. Trvalou úrodu neslo pouze zrno zaseté do dobré země (Lk 8,11-15).

A v tomto šestém verši je naprostý základ veškeré zbožnosti – tím je kázeň. Jsou zde dvě věci, které ukazují na kázeň, které mluví o kázni a které mluví o kázni. Především je zde příkaz pro Tita ve vztahu k mladším mužům: Napomínej!

Nevěra je jedním z nejvýraznějších hříchů této zlé doby. Až na vzácné výjimky už není ve světě obchodu slovo muže závazkem. V oblasti lidských vztahů všude bují manželská nevěra, posvátné manželské svazky jsou rozbíjeny s takovou lehkostí, jako když člověk odkládá staré svršky. 

Nenávidět hřích neznamená se hříchu jenom vyhýbat – neboť to dělal i Bileám, a dokonce i tehdy, když byl v pokušení (Nu 22). Nenávidět hřích neznamená hřích jenom vyznávat – neboť to dělal faraon i Jidáš (Ex 10,16; Mt 27, 4).

Je lepší mít dvě světla než jedno. Světlo stvoření je zářivé světlo. Boha je možné vidět ve hvězdách. Jeho jméno je napsáno pozlaceným písmem na obočí noci. Můžete odhalovat jeho slávu ve vlnách oceánu nebo ve stromech v lese, ale je lepší číst dvě knihy než jen jednu. 

Více než dvacet pět let je mým hlavním povoláním služba evangelia, a výkladové kázání je podstatnou součástí této služby. To znamená, že neustále přijímám požehnání i výzvy plynoucí ze čtení knih, které pomáhají lidem, jako jsem já. Minulý týden jsem spolu bratrem, který je na praxi v našem sboru, četl knihu Saving Eutychus (Zachráněný Eutychus) od Garyho Millara a Phila Campbella.

Jaroslav Kernal

Abraham byl muž víry, a proto obstál ve zkouškách, které mu Bůh připravil, a jeho víra stále rostla a posilovala se. Zkouška, kterou musel projít se svým synem Izákem, ho kromě jiného také připravovala na další zkoušku, která ho čekala, na zkoušku, která se nevyhne žádnému člověku – a to je zkouška smrti. Tentokrát se jedná o další velmi blízkou osobu – jde o jeho ženu Sáru.

Steven Cole

Náš dnešní text nás vyzývá, abychom si v období pronásledování zachovali vytrvalou víru. To je téma, o kterém se těžko mluví, protože asi nikdo z nás nikdy nezažil nic, co by se dalo oprávněně nazývat „pronásledováním“ pro víru. Ovšem, většina z nás zažila situace, kdy jsme museli čelit výčitkám či odmítnutí, když někdo zjistil, že věříme v Krista. Různí lidé o mně občas rozšiřovali lži a pomluvy. Několikrát mě dokonce někteří chtěli odstranit z mého postavení pastora.

Jaroslav Kernal

Pavel přikázal Titovi, aby jednal jinak než mnozí mluvkové na Krétě, kteří sice měli mnoho řečí, ale žili tak, že se nelíbili Bohu – dokonce je o nich napsáno, že jsou Bohu odporní (Tt 1,16) a o jiných, že je třeba jim zavřít ústa (Tt 1,10). Na rozdíl od nich má Titus učit to, co odpovídá zdravému učení (Tt 2,1), což se naprosto zjevně projeví na jednání různých skupin lidí v církvi.

Arthur W. Pink

Náš spravedlivý Vykupitel – zní snad takový titul čtenáři podivně? Je toto přídavné jméno neobvyklé v takovémto spojení? Veliké většině z nás pravděpodobně znějí daleko domáčtěji takové výrazy jako „náš milovaný Vykupitel“ a „náš laskavý Vykupitel“ nebo dokonce „náš mocný Vykupitel.“