Je to píseň přírody a píseň milosti. Jako blesk prolétne vesmírem a zahalí nebe i zemi do jediného roucha slávy, tak klanění se Hospodinu v tomto žalmu osvěcuje celý vesmír a způsobuje, že září zářivou chválou. Píseň začíná na nebi, snáší se dolů k drakům a všem hlubinám a pak opět stoupá, dokud se k ní nepřipojí lid blízký Hospodinu.
To jsou tedy obecné závěry, ale mě skutečně zajímá jejich význam pro nás. Někdo mi v této chvíli možná řekne: „Co to má všechno společného s námi?“ A já se snažím ukázat, že to s námi souvisí úplně ve všem, protože jsme se opět dostali do situace, kdy jsou všechny tyto otázky nanejvýš důležité. Ať se nám to líbí, nebo ne, ať to vůbec chceme, nebo ne, jsme v této situaci. Žijeme shodou okolností v době, která je jedním z velkých dějinných zlomů, a to nejen ve světě obecně, ale i v dějinách křesťanské církve.
Žádná jiná vlastnost není anděly, kteří stojí před jeho trůnem, vyhlašována tak vznešeně, s takovou vážností a tak často, jako tato. Kde najdete nějakou jinou vlastnost ztrojnásobenou v jeho chvále jako tuto? Iz 6,3: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ A Zj 4,8: „Všechny čtyři bytosti … bez ustání dnem i nocí volají: ‚Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí‘“ atd.
Pravý kazatel mluví pravdu a vyzývá posluchače, aby ji slyšeli, i když jeho posluchači spí, jsou nedbalí a neberou na to ohled. Stejně tak David v tomto smyslu jedná s těmito tvory; plní svou povinnost a vyzývá je, aby ji plnili, ačkoli jí nerozumějí, ačkoli ji nechápou.
Každodenní zamyšlení na celý rok z knihy Kazatel. Tato zamyšlení byla publikována v průběhu roku 2024 a prochází postupně verš po verši (někdy i po částech veršů) celou Šalomounovu knihu Kazatel. Jsou zaměřena na povzbuzení srdce a v rámci možností také na hlubší porozumění Božímu slovu.
Jednoho dne jsem se ubytoval v hostinci v jednom ze severoitalských údolí, kde byla podlaha strašně špinavá. Napadlo mě poradit paní domácí, aby ji vydrhla, ale když jsem zjistil, že je z hlíny, uvědomil jsem si, že čím víc by ji drhla, tím by to bylo horší. Člověk, který zná své vlastní srdce, brzy pochopí, že jeho zkažená povaha nepřipouští žádné vylepšení; musí mu být vštípena nová povaha, jinak se člověk jen „prodrhne k větší špíně“
- Teorie ploché země? Je pravdivá? Je biblická? | Matt Slick
- O šesti bludech | Jan Hus
- Pojal jsem nenávist k životu … (Kaz 2,17) | George Mylne
- Truchlící na Sijónu | Jan Karafiát
- Šťastná nemoc! | David Harsha
- Frankfurtská deklarace křesťanských a občanských svobod
- Stvořeni pro vznešenost | Vítězslav Šťastný
- Bůh chce, aby všichni byli spaseni | Jaroslav Kernal
- Měli by se evangelikálové modlit s římskými katolíky? | Leonardo De Chirico
- Uvidí, koho probodli … (Za 12,10) | Jaroslav Kernal
