Radost pro všechen lid

To je to veliké a vzácné, že přišel na sebe vzít tvůj hřích a tak tě chce očistit a učinit z tebe Boží dítě. Kdybys toto neměl z Pána Ježíše mít, pak z něho nemůžeš mít ovšem tu největší radost. Proto i vánoční radost přemnohých „křesťanů“ je docela jiná, než na kterou myslili andělé.

Narození Krista - série kázání

Níže jsou nahrávky kázání o narození Pána Ježíše Krista. Jedná se o kázání z let 2008 až 2020 a dá-li Pán, budou k nim v dalších letech přibývat další. 

Na konci prosince si tradičně připomínáme narození Pána Ježíše Krista. Je to křesťanská tradice. Boží slovo nás k ničemu takovému nevede. Přesto Boží slovo mluví o narození Pána Ježíše Krista - nejenom v těch známých textech z Matoušova a Lukášova evangelia, ale v mnoha zaslíbeních Starého zákona. Víme, že veškeré Písmo svědčí o Pánu, a mnohé toto svědectví je svědectvím o jeho narození. 

Kristovo navštívení (Mt 21,1–9)

Jan Hus

Kázání Jana Husa na první adventní naděli.

Tato událost evangelia se vskutku stala na Květnou neděli, proto více patří k památce toho dne, než dne dnešního. Avšak dnes je čteme, protože myslíme na jeho navštívení, které si dnes připomíná křesťanská církev, a kterému Čechové podle tatiny říkají „advent“; neboť latinsky adventus je česky příchod nebo navštívení. A to si připomíná církev svatá od dnešního dne až do dne Kristova narození; a tak se již celý ten čas nazývá advent, to jest čas, v němž si připomínáme Kristovo navštívení.

Každý ať se podřizuje vládní moci (Ř 13) II.

Původně jsem se chtěl zabývat rolí svědomí, zralostí a schopností duchovního rozlišování v životě křesťana, ale události, v nichž se nacházíme, mě vedou k otázkám, jimiž se musíme zabývat dříve. Jak to je s vládní mocí? Komu se máme podřizovat? Kdo je tím Bohem ustanoveným vládcem, o němž mluví Boží slovo? Vztahují se slova Písma jenom na členy vlády nebo i na prezidenta a parlament, a co senátoři – těm se také máme podřizovat? Nebo máme jít ještě dál a vztáhnout ta slova na každého úředníka na ministerstvu, na každého policistu, vojáka, soudního zřízence?

Usmíření mezi bratry (Gn 45,1–28)

Jaroslav Kernal

Další kapitola knihy Genesis popisuje shledání po dvaadvaceti letech. V předchozích kapitolách jsme viděli, jak se Josef setkal se svými bratry, ale zůstal jimi nepoznán. Jako správce Egypta jim prodal obilí. Ale neobešlo se to bez jistého incidentu – obvinil své bratry z toho, že jsou vyzvědači a že opak dokážou, pokud přivedou svého nejmladšího bratra Benjamína. A aby ho skutečně přivedli, tak si nechal jednoho z nich, Šimeóna, u sebe ve vazbě. Bylo jasné, že hlad bude trvat ještě šest let a že bratři budou muset přijít znovu – tedy pokud opravdu nelhali a Benjamín je stále na živu.

Pravé křesťanské oběti (Žd 13,15–16)

Steven Cole

Odejít do kláštera, odříznout se od druhých a zasvětit život pouze Boží chvále není tím, co Boha potěší. Bůh chce, abychom mu přinášeli své životy jako trvalou oběť chvály, ale abychom také nezapomínali „na dobročinnost a štědrost“. Jinými slovy, Boha oslavujeme jak životem, který neustále přetéká chválou Boha, tak praktickými dobrými skutky. Proto náš text říká, že…

Bohu bychom měli skrze Ježíše Krista neustále přinášet oběť chvály a dobrých skutků, která mu dělá radost.

Připraveni k dobrým skutkům (Tt 3,1)

Ať jsou vždy připraveni ke každému dobrému skutku. Kristus nás očistil, abychom byli lidem, který bude horlivý v dobrých skutcích. Proto mají křesťané být vždy připraveni jednat dobře. Z kontextu není úplně jasné, zda máme vztahovat tyto dobré skutky k vládní moci nebo zda se jedná spíše o obecné prohlášení. Je to někde mezi – a myslím, že to Pavel napsal takto schválně, protože nechtěl omezit dobré skutky jenom na vztah k vládní moci, ale mají se týkat všech lidí. Zároveň je zde říká v těsné souvislosti s vládní mocí, aby bylo jasné, že poslušnost vládě a podřízenost se bude projevovat prakticky. Křesťané nemají být neviditelní.

Nové přikázání

Jaroslav Kernal

Že nám zde dává Pán Ježíš nové přikázání, milí v Kristu přátelé, abychom se milovali vespolek? To že je něco nového, to že je něco, co tu ještě nebylo, toho že jste se ve Starém zákoně nedočetli? Copak je v Novém zákoně nového? A zde nedovedete dát odpověď, co je v Novém zákoně nového, pokud dobře neznáte Starý i Nový zákon, a Starý ani Nový zákon nepochopíte, dokud nepochopíte Boží tajemství.

Jak se naučím modlit?

Při pohledu na tuto vznešenost, velebnost a drahocennost modlitby se snad mnozí zarmoutí a zaleknou. Snad ti tvé srdce vyčítá, že si ho nikdy nedal naladit, že proto nikdy s Bohem tvým se nesešlo, že nikdy v modlitebné náladě nebylo, rty tvé ti vyčítají, že mluvily slova, jejichž význam jsi neznal, a o nichž v hlubinách duše tvé nebylo zdání a slechu; paměť vyčítá ti, že jsi nikdy řádně myšlenek rozptýlených nesvolal — a ty naříkáš: Já se tedy modlit neumím. Já jsem se tedy nikdy nemodlil!

Nebojte se!

Posledních dvacet měsíců ve stále větší míře ovládá svět strach. Na začátku to byl strach z neznámé nemoci, která měla podle některých předpovědí zdecimovat lidstvo. K tomu se hned na začátku přidal strach z lidí – bylo potřeba se vyhýbat lidem, aby se člověk nenakazil. Do toho vstoupily příkazy vyhýbat se lidem a zákazy stýkat se s lidmi nebo jim dokonce – jaká hrůza! – podat ruku. Navzdory jasnému učení Písma bylo takové jednání představováno jako láska k bližním. Média se předháněla v hororových zprávách, předpovědích a scénářích.

Soli Deo Gloria č. 13

Boží všemohoucnost

S naprostou jistotou můžeme říci, že je nemožné, abychom se ocitli mimo působení Boží všemohoucnosti. Bůh má své služebníky všude. Jsou to „poklady ukryté v písku“ (Dt 33,19), a Pánovi vyvolení se z nich mají sytit. I když oblaka zakryjí hory, jsou stále stejně skutečné jako v záři slunce. Právě tak neměnná jsou zaslíbení a skutky Boží prozřetelnosti i při nejasnosti naší víry a v těžkostech, do nichž upadáme. Máme naději a ta naděje je přítomná. Proto buďme dobré mysli.